Marie Čermáková: NTC systém učení je běh na dlouhou trať

Přinášíme Vám minirozhovor s p. Marií Čermákovou na téma NTC learning.


Kdy přesně jste s metodou začala pracovat a jak jste se o Mensa NTC systém učení dozvěděla?

Informace o NTC systému učení jsem získala prostřednictvím kontaktu s Centrem nadání, se kterým spolupracuji třetím rokem v oblasti práce s předškolními dětmi.

Ve třídě pracuji s dětmi v systému učení NTC od ledna letošního kalendářního roku, po té co jsem prošla zaškolením v první fázi v listopadu 2009.

Jak se daří děti postupně k metodě přilákat a jaké jsou největší přínosy pro činnosti s dětmi?

K činnostem souvisejícím s prací s touto metodou není nutné děti žádným zvláštním způsobem „přilákat“. Ony samy si tyto činnosti postupně vyžádají. Jelikož jde o aktivizaci a stimulaci, většina dětí toto vnímá přirozeně jako přínos a zpestření. Jde o činnosti přirozené, běžné a v mnoha případech související s každodenním životem, takže je na nás spíše najít jim místo v  režimu dne a pak je cílevědomě provádět ve volných režimových momentech, při vycházkách apod.

Největší přínos vidím v tom, že systém učí děti přijímat, zpracovávat a zužitkovávat informace způsobem odlišným od toho, na který jsme zvyklí z běžného vzdělávacího procesu. Na rozdíl od pouhého přijímání a nuceného zapamatování si informací daných osnovami, vede děti k učení, jenž je použitelné v dalším životě. Bez ohledu na stupeň vzdělávání (MŠ, ZŠ) učíme děti globálně nahlížet na souvislosti a pravidelně aktivizujeme a podporujeme rozvoj rozumových dovedností, snažíme se o maximální a efektivní využití mozkové kapacity. Dítě nejen pasivně přijímá, ale základ metody je v aktivizaci samotného dítěte v procesu učení. Zároveň však metoda neopomíjí provázanost s motorikou a grafomotorikou, což má v tomto věku své nezastupitelné místo.

Je pravda, že s metodou pracují více děti nadané? Daří se zapojit i běžné děti nebo děti s pomalejším tempem?

V systému učení NTC není nic striktně dáno, je na pedagogovi samotném, aby předkládal dětem činnosti tak, aby vyhovovaly seskupení dětí ve třídě.

Jelikož jde o činnosti mimo běžný režim MŠ, nechávám volně na jednotlivých dětech, aby v systému našly úroveň, která jim bude vyhovovat. Děti nadané uvítají pravidelné chvilky při práci se znaky, paměťové hry, hádanky a pod, budou aktivní při jejich řešení. Děti „běžné, nebo pomalejší“ naslouchají, učí se soustředěnosti a vnímají tyto nové činnosti jako další stimulaci v průběhu dne. Pravdou ale zůstává, že metoda pomáhá při identifikaci nadaných dětí a také ji nabízí pravidelně činnosti, které je zaujmou. Navíc v oblasti motoriky a grafomotoriky mívají často tyto děti obtíže a tak pravidelné chvilky s NTC pomáhají eliminovat problémy v této oblasti a to nejen u nadaných.

Vidíte po čase, kdy s metodou Mensa NTC systém učení pracujete, nějaké efekty na dětech?

Pokud pracujete s metodou pravidelně a systematicky, výsledky jsou viditelné velmi brzy. Děti vás překvapí svou schopností zapamatovat si množství znaků, ale také s nimi abstraktně pracovat, vybavovat si je zpětně bez předlohy, třídit, vyhledávat bez předloženého vzoru v čem jsou si podobné, či co mají společného apod. V oblasti motorických dovedností vede záměrné a pravidelné provádění činností k jejich očividnému zkvalitnění.

Některé cíle však nelze posoudit s odstupem pouhých týdnů, či měsíců. V určitých oblastech je nutné si uvědomit, že v předškolním věku utváříme základ pro další stupně vzdělávání, nebo pracujeme s dětmi proto, aby byl vybudován kvalitní základ na kterém mohou stavět. Což metoda všestranně podporuje.

Jak jste zapojila rodiče dětí? Bylo náročné přimět rodiče ke spolupráci?

Zde je nutné si uvědomit, že byly, jsou a vždy budou rozdíly v přístupu rodičů ke vzdělávání dětí a to již od MŠ. Pokud si toto uvědomíte, začnete stavět na té skupině, která je ochotná pomoci a spolupracovat. V mém případě přístup těchto rodičů je velkým přínosem. Rodiče se zúčastnili úvodní schůzky k NTC, zkopírovali si cd s pomůckami k metodě a dále pomohli při zajištění pomůcek pro práci s touto metodou. Rodiče sami zajistili zakoupení míčů pro všechny děti a s jejich pomocí byly vyhotoveny zalaminované kartičky pro práci se znaky, včetně čísel, zákazových značek, písmen apod.

V současné době nás čeká následná schůzka s promítáním prezentace s fotografiemi a s přenosem ze setkání s autory metody.

Které oblasti metody se vám zdají obtížné pro práci s dětmi a se kterými se vám naopak pracuje dobře?

Osobně nevidím problém v žádné oblasti, pokud činnosti přizpůsobíme skupině dětí se kterou pracujeme. V mém případě nemohu zatím objektivně zhodnotit práci s vlajkami, jelikož pracuji s dětmi převážně 4 letými a k této činnosti se zatím teprve chystáme. Na úrovni MŠ však vidím více prostor pro práci se znaky aut, což je věc, se kterou se setkávají děti častěji, než s vlajkami států.

Cílem metody je však přizpůsobit činnosti tak, aby s nimi děti a pedagog pracovali rádi a tím došlo k posílení vnitřní motivace, což je pro systém učení NTC základem.

Shrnutí závěrem

Na závěr bych chtěla říci, že tak jak jsem doposud měla možnost vnímat práci s metodou NTC, jde o systematické dlouhodobé učení, nejen směrem k dětem, ale také samotní učitelé prochází postupnou změnou v náhledu na celkový přístup ke vzdělávání. Sám pedagog se pak stává učitelem i tím, kdo je ochotný se učit nové věci. Nejen že je nutné pro účinnost a návaznost projít všemi fázemi zaškolení, ale také pracovat s dětmi dlouhodobě a systematicky, s vědomím, že nelze některou z fází přeskočit, či uzavřít dříve, pokud jsme již s dětmi začali pracovat. Pokud chce pedagog učit děti být otevřenými a bdělými v každém okamžiku, je nutné, aby on sám toto dokázal. Navíc bychom si měli uvědomit, že předškolní dítě se učí nápodobou, tedy bude přebírat náš vzor. Pouze člověk, který sám dokáže tvořivě a samostatně přemýšlet, přijímat a zpracovávat efektivně informace, je schopný toto předávat dětem.

Související články

Související odkazy

24.10.2010


Zpět