Cizí jazyk ve školce

Andrea Vřešťálová

Výuka cizích jazyků v mateřských školách se stává stále populárnější. Názory rodičů i psychologů, zda na učení není ještě příliš brzy, se pochopitelně liší. Nelze však odmítat fakt, že právě v útlém věku je mozek připraven vstřebat nejvíce znalostí a dovedností.


Základem výuky angličtiny ve školce by neměl být pouze rodilý mluvčí nebo český lektor s perfektní znalostí angličtiny. Hlavní dovedností učitele, který se dětem věnuje v anglickém i českém jazyce, je práce s dětmi a umění si s nimi hrát. Pokud učitel umí perfektně anglicky, ale k dětem přistupuje jako k dospělým na kurzu cizího jazyka, dítě se nikdy nic nenaučí a školka jej ani nebude bavit. Angličtina jej naopak zklame natolik, že k ní bude v budoucnu cítit pro něj z neznámého důvodu odpor.

V každé, ať už ryze anglické či české školce s rozšířenou výukou anglického jazyka, by se výuka měla provádět pomocí hry, protože právě to je pro děti přirozené. Děti jsou ještě příliš malé na to, aby seděly spořádaně v lavici a poslouchaly výklad pana učitele. V tomto útlém věku se musí především bavit a nedělat si žádné starosti. Slovíčka pochycená během malování, zpívání či cvičení se mnohem snadněji v dětských hlavičkách uloží.

Děti, které dostanou základ cizího jazyka již ve školce, se ve školním věku jazyk mnohem lépe učí. Není však pravidlem, že všechny děti, které mají angličtinu ve školce, budou v dospělosti mluvit perfektně anglicky. Každé dítě je jedinečné a ne všechny mají pro jazyk dispozice. I to tedy ovlivní fakt, zda budou či nebudou v cizím jazyce dobré.

Velkou roli hraje opravdová podpora ze strany rodičů, kteří by měli k výuce angličtiny přistupovat pozitivně. Měli by se intenzivně zajímat o to, co se dítě ve školce učí. To neznamená, že musí s dítětem doma procvičovat slovíčka, ale sem tam se zeptat, co se ve školce dělaly, co se naučily nového.

Mnoho rodičů může být navíc zklamaných, protože v České republice bohužel pořád existuje mnoho školek s výukou angličtiny, které se jí ale vůbec nezajímají. Během dne dětem učitelé řeknou dvě tři anglická slovíčka a tím výuka končí. Děti, jež se učí touto formou, samozřejmě nezískají nutný cit pro jazyk, neznají zvuk jazyka, intonace jim také nic neříká. Hra je proto skutečně velice důležitá. Děti vůbec nesmí napadnout, že se něco učí.

Velkou výhodou malých dětí je, že necítí žádné zábrany. Proto se pokoušejí říkat cizí slovíčka, i když je vyslovují špatně, přesto mají radost, že mluví cizím jazykem. A to je skutečnost, které je třeba docílit, radosti z nových znalostí. Důraz by se měl klást na používání angličtiny při běžných aktivitách a neustálé opakování. Pokud totiž cizí slovíčko zazní pouze jednou, nikomu se do paměti nevryje. Jestliže jej ale dítě uslyší opakovaně ve spojení s konkrétní činností, zapamatuje si jej snadněji. Opakovat se nemusí pouze připomenutím výrazu, ale také pomocí jednoduchých písniček, básniček, říkadel a hlavně povídáním mezi učiteli a dětmi.

Velkým přínosem pro cizí jazyky ve školkách by byla kromě kvalitních lektorů a pedagogů, kterých je hlavně z finančních důvodů v Česku málo, podpora státu, který se staví do pozice, že cizí jazyk je důležitý, ale jeho výuku v anglických, českých, soukromých či státních školkách už bohužel nijak nepodporuje třeba jen jednodušší administrativou.

Související odkazy

7.4.2015


Zpět