Mensovní seminář pro nadané – podzim 2025
26. 9. 2025 11:00:00 — 30. 9. 2025 14:00:00
www
| více informací
Konference Vzdělání pro budoucnost Prostějov 2025
6. 11. 2025 8:00:00 — 6. 11. 2025 17:15:00
www
| více informací
1. dětská vědecká konference 24. května 2026, Poděbrady (registrace)
24. 5. 2026 14:00:00 — 24. 5. 2026 18:00:00
www
| více informací
Metoda Mensa NTC Learning – poptávka po termínu školení
1. 1. 2040 0:00:00 — 3. 1. 2040 12:00:00
www
| více informací
Newsletter pro školy – přihláška k odběru
1. 1. 2040 0:00:00 — 2. 1. 2040 12:00:00
www
| více informací
Ranko Rajović: Jak si děti budují sebedůvěru – a co při jejich výchově děláme špatně
Ranko Rajović je zakladatelem národních Mens v Srbsku, Černé Hoře, Bosně a Hercegovině a jedním ze zakladatelů Mensy ve Slovinsku a Severní Makedonii. Dlouhá léta působil v mezinárodní mensovní radě (IBD) a byl také předsedou Komise pro nadané děti při Mense International. Dnes je profesorem a vedoucím Katedry neurověd ve vzdělávání na Pedagogické fakultě ve slovinském Koperu. Požádali jsme ho, aby z pohledu neurovědy přiblížil klíčové prvky dětského vývoje.
Mensovní seminář pro nadané – jaro 2025
Jarní mensovní seminář pro nadané, který se konal na konci dubna nedaleko Pardubic, byl již tradičně zaměřen na rozvoj znalostí v přírodních vědách a technických oborech. Tentokrát se ho zúčastnilo 88 studentů ve věku 12–20 let.
Cílem semináře je podpora logického myšlení, kreativity a motivace k dalšímu studiu v přírodních vědách a technických oborech. Semináře pořádáme dvakrát ročně, na jaře a na podzim, a v každém termínu čeká účastníky bohatý program. Letošní jarní seminář byl plný inspirativních přednášek, týmových projektů, exkurzí a soutěží.
Badatelská inspirace XIII: Jak moc je déšť kyselý?
Kyselé deště jsou fenoménem, který se na první pohled může zdát vzdálený životu dětí, ale jehož dopad na životní prostředí je velmi reálný. Doba největšího výskytu kyselých dešťů v Československu připadá na období komunistického režimu, zejména 70. a 80. léta 20. století. Hlavní příčinou bylo intenzivní spalování nekvalitního hnědého uhlí v tepelných elektrárnách bez účinných filtrů, což vedlo k masivnímu úniku oxidu siřičitého (SO₂) a oxidů dusíku (NOₓ) do ovzduší. Tyto látky se ve spojení s vodní parou měnily na silné kyseliny a způsobovaly kyselé srážky. Důsledkem byla rozsáhlá ekologická katastrofa – odumírání lesů v Krušných horách, poškození půdy, vodních zdrojů i historických památek.