O nadání a inteligenci obecně

V českých školách pamatujeme na nadané děti jen okrajově. Jedním z důvodů je nedostatečná schopnost tyto žáky objevit a naplnit jejich specifické potřeby. Dané děti jsou navíc často označovány za problémové, jelikož ve vyučování vyrušují – potřebují totiž odlišný přístup. EDUin ve spolupráci s Nadací RSJ radí, na koho se v takovém případě obrátit.

Analýza vznikla jako součást Auditu vzdělávací politiky ČR za rok 2024.

Světlo a stín patří neodmyslitelně k sobě, známe je důvěrně ze svých životů. Můžete je využít k neobvyklému badatelství, které bude rozvíjet tvořivost i logické myšlení. Toto badatelství jsme v klubu vyzkoušeli v soutěži Pohár vědy a přinášíme vám tipy na zajímavé úkoly.

NPI představuje první motivační video pro práci s nadanými dětmi v mateřské škole podle Gardnerovy teorie mnohočetných inteligencí. Koncept mnohočetné inteligence využívá ve své pedagogické praxi mateřská škola ve Štěnovicích. Video zachycuje ukázku realizace některých činností v této veřejné mateřské škole.

Někdy ve společnosti převládá názor, že nadaní jsou tak trochu zvláštní. Že to jsou podivíni, kteří celý den sedí s knížkou v ruce, jsou asociální, depresivní, nemají moc přátel a mezi koníčky patří maximálně tak šachy nebo hraní složitých deskových her a šifrovaček. Je to ale skutečně tak? Souvisí výška IQ s osobností?

NPI představuje první motivační video pro práci s nadanými dětmi v mateřské škole podle Gardnerovy teorie mnohočetných inteligencí. Koncept mnohočetné inteligence využívá ve své pedagogické praxi mateřská škola ve Štěnovicích. Video zachycuje ukázku realizace některých činností v této veřejné mateřské škole.

Nadané děti si žádají aktivnější rodiče. Jaké důsledky má autoritativní, demokratická a liberální výchova na jejich nadání? Máme pro vás sadu praktických doporučení, jak o nadání předškoláků pečovat.

Jak poznat nadané děti předškolního věku nebo nadaného žáka? IQ test vám stačit nebude. Vezměte si na pomoc náš dotazník a tipy, jak nadání podpořit.

Metoda NOMI vám, pedagogům, pomůže zábavnou formou s identifikací nadaných dětí v mateřské škole. Je to snadné – zadáte a vyhodnotíte 8 úkolů.

Následující shrnutí aktivit pro nadané děti v Klatovech a jejich nejbližším okolí bylo publikováno v srpnovém čísle mensovního časopisu.

K čemu nás může inspirovat kluk jako Thomas?

Thomas chodí do páté třídy velmi prestižní školy. Už od malička neustále slyší, že je chytrý, a to nejen od svých rodičů, ale od každého dospělého, se kterým se setká. Jeho extrémně vysokou inteligenci již potvrdilo i několik testů. Vědomí, že je chytrý, ale Thomasovi kupodivu ve škole moc nepomáhalo. Místo toho, aby se pouštěl do všech svých školních úkolů sebevědomě a s elánem, děl se přesný opak. „Thomas nechtěl zkoušet věci, ve kterých nebyl úspěšný,“ vzpomíná Thomasův otec, „jakmile mu něco nešlo, prohlásil ‚tohle mi nejde‘ a bez váhání to vzdal.“ A tak si Thomas rozdělil svět na věci, ve kterých byl přirozeně dobrý, a na věci, které mu nešly.

Nepochopení okolím, osamělí, pochybující o sobě – a přitom jsou to chytří lidé. Myslí jinak, proto dochází ke spoustě nedorozumění a často i k problémům ve vztazích. Neumí nepřemýšlet, neumí nevnímat, neumí odpočívat. A přitom stačí tak „málo“ – pochopit sami sebe. A právě pro ně je určena kniha Život s vysokou inteligencí: Průvodce pro nadané dospělé a nadané děti, jejíž autorkou je Monika Stehlíková.

S laskavým svolením autora přetiskujeme prezentaci na téma „Odvaha k nedokonalosti“, která byla součástí přednášky dr. Marčeka během podzimního setkání členů a příznivců Dětské Mensy v září 2015. Přednáška se zaměřovala na perfekcionismus a sklony k němu, zvláště pak u nadaných dětí.

Způsob, jakým čtyřleté dítě namaluje postavičku dítěte, je ukazatelem jeho inteligence ve věku 14 let, tvrdí studie z King’s College London, zveřejněná v časopise Psychological Science.

Neurovědci už dávno vědí, že děti pocházející z rodin s vyšším socioekonomickým statusem vykazují oproti svým vrstevníkům z rodin se společensko‑ekonomickým postavením nižším lepší výsledky v řadě kognitivních testů, včetně skóre IQ, schopnosti vyjadřování, čtení i psaní, a také v testech tzv. exekutivních funkcí, odrážejících schopnost soustředit pozornost na plnění zadaných úkolů. Příčiny těchto rozdílů zkoumali a hodnotili politici, ekonomové, sociologové – a naštěstí i lékařská věda.

Prof. Manfred Spitzer, uznávaný německý psycholog a psychiatr, si velmi dobře uvědomuje, že jeho argumenty řadu lidí provokují. Ve své první knize ^[1] varoval rodiče před reálnými riziky, která hrozí jejich dětem, tráví-li příliš mnoho času před televizí. V další knize, příznačně nazvané „Digitální demence“ ^[2], prof. Spitzer tvrdí, že například počítání by se malé děti měly raději učit hezky postaru na prstech, než aby je rodiče nechali používat moderní výukové programy na počítači.

Když rodiče považují své děti za nadané, mají obvykle na mysli vysoké IQ, vynikající známky ve škole, úspěšnost u přijímacích zkoušek na střední školy atd. Výsledky výzkumu však ukazují, že pojem „nadání“ znamená daleko více než jen školní úspěchy, kterých si tolik cení americká (a potažmo celá západní) společnost.

Rodiče i učitelé často pozorují na dětech (nejen nadaných!), že v jedné oblasti vynikají, zatímco v druhé jsou zcela průměrné a v další třeba i výrazně zaostávají. Netýká se to samozřejmě jen dětí, ale i dospívajících a dospělých. Čím to je? Jedním z možných vysvětlení je tzv. teorie mnohonásobné inteligence.

Existuje korelace mezi prvorozeností a výjimečností a má vliv pořadí sourozenců na jejich životní úspěchy?

Lidé se liší svými schopnostmi počínat si správně v různých situacích a svými schopnostmi vykonávat některé práce či řešit některé úkoly. Pojem inteligence ve vztahu k rozumové činnosti, který poprvé používal F. Galton (1822-1911), nahradil výraz habilité (anglicky ability) tedy schopnost, dovednost či chytrost, který zavedl průkopník psychologických testů A. Binet (1857-1911). Na otázku, co je inteligence a jak ji definovat, není dosud jednoznačná odpověď.