Pedagogická diagnostika

V českých školách pamatujeme na nadané děti jen okrajově. Jedním z důvodů je nedostatečná schopnost tyto žáky objevit a naplnit jejich specifické potřeby. Dané děti jsou navíc často označovány za problémové, jelikož ve vyučování vyrušují – potřebují totiž odlišný přístup. EDUin ve spolupráci s Nadací RSJ radí, na koho se v takovém případě obrátit.

Analýza vznikla jako součást Auditu vzdělávací politiky ČR za rok 2024.

Jaké identifikační a diagnostické nástroje nadání jsou používané mimo školská poradenská zařízení (a soukromé psychologické praxe)? Níže se dozvíte, jaká je jejich dostupnost, cena, kdo je může použít a řada dalších zajímavých informací. Tato data jsou výstupem z první Platformy podpory nadání MŠMT a NPI ČR. Uvedené informace jsou doplněny o konkrétní vyjádření ředitelek MŠ, ZŠ a gymnázia, které jsou členkami platformy.

Jak poznat nadané děti předškolního věku nebo nadaného žáka? IQ test vám stačit nebude. Vezměte si na pomoc náš dotazník a tipy, jak nadání podpořit.

Metoda NOMI vám, pedagogům, pomůže zábavnou formou s identifikací nadaných dětí v mateřské škole. Je to snadné – zadáte a vyhodnotíte 8 úkolů.

Každé dítě je individualita a platí to i o dětech, které vykazují nadprůměrné rozumové schopnosti. Domníváme se, že z  toho je vždy nutné při diagnostikování a hodnocení všech dětí vycházet. Níže popsaná typologie nadaných dětí nemá sloužit k „zaškatulkování“ jednotlivých dětí ve školní třídě k příslušným typům a kategoriím. Chceme ukázat, s jakými možnými obecnými typy nadaných dětí může učitel nejčastěji počítat.

Jak se MŠMT, kraje, obce a další instituce staví k podpoře nadaných dětí na základních školách a ke vzniku speciálních tříd?

Autorka ve svém příspěvku upozorňuje pedagogy na skutečnost, že se studijní výkony mimořádně nadaných žáků mohou pohybovat v rovině průměru i podprůměru. Dále se věnuje nutnosti změny v přístupu pedagogů k těmto mimořádně nadaným žákům (zejména učitelů občanské výchovy a základů společenských věd). Právě učitelé OV mohou být nositeli změny v přístupu k mimořádně nadaným žákům.

V úvodu příspěvku se autorka věnuje definici nadaných žáků, způsoby jejich identifikace, charakterovými specifiky (v pozitivním i negativním ohledu). Dále se zabývá přístupem pedagogů k těmto žákům, jakým způsobem je možné obohatit výuku, podporovat kreativitu, propojit teorii s praxí. Autorka se též věnuje dlouhodobé tradici českého vzdělávacího systému, co se týče péče o dětské talenty v mimoškolních činnostech.