Dvojí výjimečnost

Jsou intelektově nadaní, někdy dokonce mimořádně nadaní. IQ u nich překračuje průměrné hranice. A přesto jejich potenciál nevidí učitelé, ale ani rodiče. Naproti jejich silným stránkám totiž stojí handicap, který intelektem vyvažují tak, že nakonec není vidět nic. Ani handicap, ani nadání. Jen „vybalancovaný průměr“ a na první pohled úplně obyčejné děti, které uvnitř sebe ovšem žijí často dost náročné věci.

Porucha autistického spektra (ASD) je vývojová odlišnost vyplývající z rozdílného fungování mozku a je diagnostikována podle kritérií DSM-5. Přestože je autismus neurovývojovou odlišností, nové výzkumy přinášejí jiný pohled na schopnosti lidí s autismem. Ukazují, že autismus může být i výhodou. Již od devíti měsíců věku bylo u osob s ASD prokázáno, že disponují výjimečnou inteligencí, kreativitou a schopností řešit problémy, což zpochybňuje tradiční představy o tom, co znamená být „chytrý“.

Analýza vznikla jako součást Auditu vzdělávací politiky ČR za rok 2024.

Dovolat používání mobilů ve škole, nastavovat s žáky jasná pravidla, nebo mobily preventivně zakázat úplně? A co používání digitálních technologií mimo školní prostředí? Je potřeba cíleně hlídat a omezovat čas, který děti stráví online? Najít odpovědi na tyto otázky se může zdát jako boj s větrnými mlýny. Jedno je ale jisté, digitální technologie se staly součástí našich životů a pro žáky jsou většinou už samozřejmostí.

Na tuto otázku hledá odpovědi mezinárodní projekt inEDU (neboli inclusive education) podpořený programem Erasmus+, který se zaměřuje na inovativní přístupy k inkluzi dětí s původem v jiném kulturním prostředí. Projekt je založený na vzájemné spolupráci mezi odborníky a učiteli z několika evropských zemí a míří jednak na učitele v mateřských školách, děti a jejich a rodiče, tak na odborníky v oblasti předškolního vzdělávání, legislativní systém a lokální, státní a evropskou úroveň celkově.

Identifikovat nadané dítě nemusí být vždy snadné. Nadaný žák obvykle není tzv. malým géniem, který by se nápadně lišil od ostatních. Naopak: ve většině oblastí se projevuje stejně nebo podobně jako jeho vrstevníci.

Úspěchy či neúspěchy v matematice často přisuzujeme schopnosti logicky uvažovat. U lidí s vysokou inteligencí pak často očekáváme vysokou úroveň matematických schopností. Pro spoustu lidí je asi obtížné představit si inteligentního člověka, kterému činí obtíže i jednoduché počty.

Nikdy předtím mě nenapadlo, že člověk může být „postižený“ a nadaný zároveň – tedy že existuje něco, čemu se říká „dvojí výjimečnost“. Stephany Sanchezová Fisherová se dělí o zkušenosti s výchovou své dcery, která je v některých oblastech mimořádně nadaná, zatímco v jiných ohledech výrazně pokulhává za svými vrstevníky.

Tyto děti, které mají na jedné straně výjimečné schopnosti – nadání, ale trpí současně určitým handicapem, bývají v  anglické terminologii nejčastěji označovány jako „twice exceptional“. Společným rysem celé této skupiny dětí je, že bývá obtížné ji identifikovat. Handicap a nadání se často vzájemně kompenzují, maskují, a proto bývají tyto děti učiteli označovány většinou jako průměrné.

Příspěvek se věnuje výzkumné kategorii sledující vztahy nadaného dítěte a vrstevníků a také problematice tzv. dvojí výjimečnosti nadaných.

Autorka ve svém příspěvku uvádí charakteristiky mimořádně nadaných dětí s postižením. Věnuje se přístupu pedagogů k těmto žákům. Uvádí, že identifikace dvakrát výjimečných je velmi obtížná, pedagogové nejsou dostatečně vybaveni pro práci s těmito dětmi. Autorka charakterizuje odlišnosti dětí, které se ve třídě nudí a dětí s poruchami pozornosti.