Talent

Analýza vznikla jako součást Auditu vzdělávací politiky ČR za rok 2024.

Dovolat používání mobilů ve škole, nastavovat s žáky jasná pravidla, nebo mobily preventivně zakázat úplně? A co používání digitálních technologií mimo školní prostředí? Je potřeba cíleně hlídat a omezovat čas, který děti stráví online? Najít odpovědi na tyto otázky se může zdát jako boj s větrnými mlýny. Jedno je ale jisté, digitální technologie se staly součástí našich životů a pro žáky jsou většinou už samozřejmostí.

Jak má vypadat současná škola a co by se žáci měli učit, aby úspěšně obstáli v dalším životě? To je téma, které se často diskutuje napříč společností. Setkáváme se s řadou názorů, inovativních přístupů a výukových metod, průběžně je aktualizován rámcový obsah vzdělávání a mění se učební materiály. Univerzální a spolehlivý recept ale zatím neexistuje, takže nezbývá, než dále hledat a zkoušet. Jednou z možností, jak přiblížit vzdělávání žáků reálnému životu, je i projekt Škola 4.0, který propojuje vzdělávací agenturu Channel Crossings jakožto zástupce neformálního vzdělávání, a 4 školy – ZŠ Radotín, ZŠ nám. Curieových, ZŠ Třebotov a Gymnázium Oty Pavla v Radotíně. V rámci projektu vzniká 18 vzdělávacích programů na různá aktuální témata. Dva z programů se cíleně zaměřují na nadané a talentované žáky ve smyslu společného vzdělávání.

Jak učitelé mateřských a základních škol rozvíjejí dovednosti a nadání dětí? Co školám chybí, aby byly schopny vytvářet otevřené a inkluzivní prostředí? A jak hodnotí spolupráci se školami samotní rodiče?

Na tyto a řadu dalších otázek jsme se zeptali učitelů a ředitelů českých mateřských a základních škol a zároveň jsme zpětnou vazbu získali také od rodičů. Celkový počet respondentů činil 333 osob. Zastoupeny byly školy z 9 krajů. Totožné šetření prováděli také partneři mezinárodního projektu „Strategie pro rozvoj nadání a talentu dětí“, v rámci kterého byl průzkum v ČR, Německu, Itálii a Turecku realizován.

Mimořádné nadání může být nejen výhodou, ale i hendikepem. A to především pro děti, které se „nadprůměrně“ odlišují od ostatních žáků ve třídě nejen svými rozumovými schopnostmi, ale i dalšími specifiky spojenými se sociálně psychologickými aspekty jejich osobnosti. Pro učitele je práce s nadanými dětmi v běžné třídě komplikována řadou faktorů. Od vysokého počtu žáků ve třídě až po často chybějící znalosti o metodách a strategiích pro rozvoj mimořádně nadaných žáků. Ani současné snahy o inkluzivní vzdělávání nepřináší komplexní vhled do této problematiky. A s velkou pravděpodobností to ani možné není. Pokud respektujeme individualitu a unikátnost každého žáka, univerzální řešení nenajdeme.

Inspiraci, jak rozvíjet mimořádně nadané děti v běžné škole, nám však může nabídnout několik málo českých škol již dnes. K nim patří i pražská Základní škola Curie.

Jaké možnosti péče a podpory pro nadané děti nabízí školské systémy v ČR, Německu, Itálii a Turecku?

Na tuto otázku jsme hledali odpověď společně s partnery mezinárodního projektu STRATEACH (Strategie pro učitele nadaných a talentovaných dětí) podpořeného z programu ERASMUS+, který cílí na podporu učitelů v běžných školách tak, aby získali dovednosti a kompetence potřebné pro práci v třídách s diverzifikovanou úrovní schopností a dovedností žáků.

Většina lidí v České republice má docela dobrou představu o pojmech „olympiáda“ či „soutěž na základní či střední škole“. Méně lidí už ví, že tuto formu podpory talentovaných dětí a mládeže na celostátní úrovni zajišťuje Talentcentrum NIDM. Ještě menšímu množství lidí je pravděpodobně známa další, zcela specifická forma podpory talentovaných dětí a mládeže, kterou realizuje NIDM ve spolupráci s MFF UK. Zaznamenala jsem pro vás vyprávění Vojtěcha Tutra o současnosti i budoucnosti Talnetu.