Těžký život krajského koordinátora Logické olympiády

Iva Berčíková

Začnu vzpomínkou na loňský ročník. Tenkrát jsme to měli jednodušší než letos. Dostali jsme seznamy postupujících a pak jsme jen řešili jejich dotazy. Přesto nastala jedna zajímavá situace, kterou si pamatuji dodnes.

Telefonovala jedna maminka, které se nelíbilo, že její syn nepostoupil do krajského kola, přestože byl úspěšný v nominačním kole. Doplatil totiž na loňské pravidlo, podle kterého mohlo být maximálně pět postupujících z jedné školy (byla obava z ambiciózních učitelů, kteří budou dětem radit, a ty se pak nezaslouženě dostanou do finále). Nezdálo se jí spravedlivé, že by měli postoupit ti horší a její syn ne. Konzultovala jsem to s Tomášem Blumensteinem a dohodli jsme se, že mu účast umožníme, ale že nebude moci postoupit dále. Chlapec byl celkem úspěšný, i když na postup to stejně nebylo. Nakonec to nejvíc vadilo chlapcově učitelce, která opakovaně protestovala proti jeho účasti. Asi nepatřil k jejím oblíbencům.

Letos to bylo mnohem náročnější. Dostali jsme seznam všech účastníků nominačního kola v našem kraji a bylo na nás prověřit a informovat postupující. První možný problém byl s nedovolenou účastí. Díky filtru nebyl problém zjistit, zda se nevloudil někdo starší (u žáků ZŠ) nebo mladší (u žáků SŠ). Pracnější bylo zjišťování možné dvojí registrace. Bylo třeba hledat v jedné databázi podle jména. Pokud se tam někdo objevil dvakrát, tak hledat v další databázi a tam podle mailu zjistit, kolikrát dotyčný dělal test. V této databázi se také zapisovalo, kdo postupuje do krajského semifinále. Já měla pochybnosti jen u jednoho středoškoláka. Měl sice různá jména, ale stejné příjmení, datum narození i bydliště, lepší výsledek ale nebyl v druhé databázi uveden. Jak už vás asi napadlo, šlo o dvojčata, z nichž ten úspěšnější byl omylem zařazen do kategorie ZŠ.

Ve čtvrtek jsem tedy obeslala stovku postupujících a postupně zaznamenávala ty, kteří potvrdili svou účast. Do pondělní uzávěrky se neozvalo dvanáct středoškoláků a skoro polovina – 23 žáků ZŠ. Napsala jsem jim, že za ně zvu náhradníky. Reakcí na to byla řada úterních telefonátů od učitelů a rodičů, kteří se omlouvali, že zapomněli nebo nestihli. Další reakce dorazily mailem. Jeden byl zvlášť dojemný: „Dobrý den, vezměte mě prosím zpátky.“

Mohla jsem jim jen odpovědět jediné – musí doufat, že se všichni náhradníci do středy neozvou a na ně zbude místo. Tak se také stalo, po „inventuře“ ve středu v noci dokonce ještě zbyla tři místa pro SŠ a pět pro ZŠ.

Pak už jsem se jen modlila, aby v pátek nedorazili všichni ti, kteří se našli jako postupující na stránkách LO, ale nepřečetli si o nutnosti potvrzení účasti. Naštěstí přišli navíc jen čtyři žáci ZŠ, a tak nic nezkalilo hladký průběh soutěže. Už teď se spolu s ostatními organizátory těšíme na další ročník.

 

Související odkazy

31.10.2010


Zpět