Střevní bakterie jako rybičky v akváriu – pro radost a pohodu

Znáte to, občas máte chuť na teplý vývar, jindy na bramborák s česnekem a někdy na jogurt. A jindy vůbec. Chutě nám pomáhají, aby naše tělo dostalo to, co mu chybí – aby se zahřálo, aby získalo živiny, které potřebuje, aby se zasytilo, občerstvilo... Různé chutě mají velcí i malí a snad každý, kdo má děti, vnímá, že každému z nich chutná trochu něco jiného. (Kdo má pořád vymýšlet, co bude k obědu?!) A přitom je to v pořádku – přírodní mechanismus pro to, aby si naši potomci tolik nekonkurovali „v boji o zdroje“. (Já vím, je to super, díky, přírodo!) Když dojdou zdroje pro jednoho, má větší šanci přežít ten, kdo jí něco jiného. Že u toho rodič šílí, je přírodě fuk.

Pro někoho ale může být překvapivé zjištění, že různé chutě nemusí být tak úplně naše. Už se ví o tom, že bakterie ve střevech (zejména v tlustém střevu) dokážou vysílat signály, a tím nám vnuknout „chuť na něco“. Ovšem líp to jde těm druhům bakterií, které jsou zrovna v převaze.

Střevní mikrobiota zahrnuje spousty bakterií, virů i hub, které spolu koexistují po tisíciletí uvnitř nás. Díky určité rovnováze v tomto „biotopu“ funguje správně náš imunitní systém, naše trávení a kupodivu se daří i naší duši a hlavě (ukazuje se, že i deprese nebo projevy ADHD lze zmírnit změnou stravy, a tím i změnou ve složení mikrobioty; péče o střevní mikrobiotu bude asi součástí prevence Parkinsonovy nemoci atp.).

Když se rovnováha naruší – a důvodů je kolem nás stále dostatek od příliš mastného jídla přes všudypřítomné jedy v městském prostředí, postřiky na potravinách a konzervanty až po antibiotika – je to v našich střevech jako na divokém Západě. Slabší druhy odpadnou, uvolní se plocha a životní prostor. Kdo toho dokáže využít, zabydlí se a namnoží na úkor odpadlíků. 

A tady se dostáváme znovu k tématu převahy.

Už víme, že 90 % osazenstva v našich střevech tvoří bakteriální „rodiny“ Firmicutes a Bacteroidetes. Vědci zjistili, že poměr v zastoupení těchto dvou skupin dobře koreluje s tím, jak je člověk fit. Takzvaná „západní dieta“ (tedy smažená jídla, hamburgery, klobásky…) chutná Firmicutům, brokolice a česnek chutnají Bacteriodetám.

Naši dávní předci, kteří sbírali bobule a lovili veverky, měli to štěstí, že měli ve střevech Firmicuty. Tato skupina bakterií se totiž vyznačuje schopností získat z potravy co nejvíc energie. Takže když běháte po stepi, kde toho moc neroste (navíc zima na krku...), jsou schopné bakterie dobrými společníky.

Dnes málokdo z nás musí kvůli své každodenní obživě tvrdě pracovat nebo celé hodiny běhat po okolí, ale Firmicuti pracují pořád stejně pilně. A když jíme něco slaného a mastného, jsou blažení. Každé sousto pro nás vytěží a my tu získanou energii ukládáme. 

Bacteroidety naproti tomu ocení ovoce, zeleninu a ořechy, protože baští moc rády vlákninu, inulin a jiné složité sacharidy. Vláknina je pro nás nestravitelná – projde až do tlustého střeva a tam ji naše pomocnice rozloží. Některé druhy bakterií dokážou vytvářet důležité vitamíny, jiné produkují sloučeniny snižující zánět ve střevech (a tím snižují riziko rakoviny tlustého střeva), další pomáhají udržovat naši střevní stěnu celistvou a opravují ochranný polštář, jiné druhy svou přítomností chemicky brání tomu, aby se ve střevech zachytily patogenní breberky. I toto je jen stručný souhrn toho nejúžasnějšího, co zatím víme. Mnoho souvislostí totiž ještě vůbec neznáme.

Víme ale už to, že více Bacteroidetes a méně Firmicutes rovná se lepší zdravotní stav. A tak se nám velmi vyplatí starat se o Bacteroidety (já jim raději říkám Břišani) tak, jako se staráme třeba o domácí mazlíčky nebo rybičky v akváriu. Je potřeba Břišany pravidelně krmit (ideálně při každém jídle) a moc jim neubližovat.

Přemíra cukru v našich jídlech bohužel způsobuje, že prospěšné druhy přestávají vytvářet adhezní proteiny a pustí se střevní stěny. Kdo se pustí, je nahrazen jinými osadníky, jak už víme.

A nutkavá touha po sladkém patří mezi ty chutě, které nejsou naše, a signalizují, že místo prospěšných Břišanů vládnou v naší střevní říši cukrožrouti. To oni nás honí večer k lednici a chtějí kousek čokolády. My ale naštěstí máme i svoji (někdy ne moc pevnou) vůli a můžeme jim odolat.

Potíž s cukrem v dnešní době je, že je vlastně všudypřítomný a je ho moc. A to „moc“ právě v kombinaci s nedostatkem krmiva pro Břišany znamená zánětlivý stav ve střevech, riziko inzulínové rezistence a cukrovky druhého typu i u celkem hubených lidí. Proto je potřeba intenzivně krmit nejvíce ty prospěšné druhy, které mají protizánětlivý vliv, aby mohly „cukrožrouty“ přečíslit a vystrnadit.

U dětí je chuť na sladké přirozená v tom, že evolučně bylo asi potřeba, aby lidské mládě odlišilo zralé ovoce od nezralého a nejedlo věci, na které nejsou ledviny zralé nebo játra ještě připravená. V dnešním světě jsou ale děti vystaveny náporu cukru nejpozději od chvíle, kdy vstoupí do dětského kolektivu. Nejrůznější „odměny“, dárečky k svátkům, tlak reklamy a falešně prospěšné dětské sušenky...

Můžeme je vůbec nějak ochránit? Věřím, že rozhodně ano. Třeba vzděláváním babiček, aby nenosily na každou návštěvu sladkosti. Hlavně ale můžeme dětem (i prarodičům a tetičkám!) o Břišanech povědět a zapojit je do péče o jejich zdraví. Povzbudit je, že odmítnout něco chutného, co jim ale nenápadně škodí, je v pořádku, i když to nabízí paní učitelka za to, že děti pěkně spinkaly po obědě.

V posledních letech se objevilo mnoho odborných knížek pro dospělé o tom, jak funguje naše trávení a co je potřeba dělat pro zdravá střeva, když vás trápí to či ono. Pro děti jsem ještě před pár lety žádnou knížku nenašla, a tak jsem pro své dva zvídavé syny (tehdy 6 a 12 let) jednu napsala. Věnuji se tématu z různých pohledů už hodně let, mám načtené stohy vědeckých článků a přišlo mi zásadní, aby o tom nejdůležitějším věděly i děti a mohly převzít kus odpovědnosti za to, co jedí.

Tento nápad se zalíbil i jiným a dostala jsem i možnost knížku sama ilustrovat. Chvilku vše trvalo, zejména vlivem letošní neobvyklé situace, ale mám velkou radost, že letos v nakladatelství Vyšehrad knížka Břišani vyšla.

Je to (údajně čtivé) povídání o různých souvislostech kolem našeho zdraví a o stravovacích fíglech, které mohou usnadnit Břišanům, aby s námi dlouhodobě zůstávali. Je určené pro děti i rodiče, hodí se pro samostatné školáky i pro menší děti, kterým knížku bude někdo předčítat. Věřím, že se bude hodit jako inspirace v mnoha rodinách velkým i malým čtenářům.

P.S. Pokud už jste knížku četli, budu vděčná za zpětnou vazbu nebo vaše dojmy přes stránky Brisani.cz. Děkuji.

17.1.2021

Klíčová slova: střevní mikrobiota, rovnováha, Firmicutes, Bacteroidetes, kniha pro děti

Břišani – Příběh o jídle, trávení a našem mikrobiomu pro děti i jejich rodiče 17.1.2021

Zpět