Škola 4.0 a formativní hodnocení: Kreativní řešení problémů pro nadané a talentované

Formativní hodnocení je termín, který se v českém školství stává čím dál populárnější. Pro řadu učitelů je i přes časté zmínky tento pedagogický přístup nicméně stále neznámou, řada naopak zjišťuje, že svým pojetím práce s chybou a zpětné vazby prvky formativního hodnocení již používají. Přístup formativního hodnocení využívají i vzdělávací programy v projektu Škola 4.0, včetně programů Kreativní řešení problémů pro nadané a talentované.


Formativní hodnocení je ve zkratce takový přístup, který hodnotí žáky průběžně během procesu učení, nehodnotí tedy výsledek konečnou známkou, ale přináší žákům užitečnou zpětnou vazbu, kde přesně se nachází v cestě za dosažením vytyčeného cíle a co konkrétně mohou podniknout pro jeho naplnění. Jedná se o vědomý přístup, do kterého jsou aktivně zapojeni jak učitelé, tak samotní žáci.

Prvků formativního hodnocení využívají i vzdělávací programy v rámci projektu Škola 4.0. Jako příklad můžeme uvést vzdělávací programy Kreativní řešení problémů pro nadané a talentované pro žáky 6.-9. tříd ZŠ, které čerpají inspiraci z Map učebního pokroku klíčových kompetencí, jež jsou součástí metodiky konceptu Škola Můj Projekt. Jak konkrétně programy formativní hodnocení využívají?

Programy pracují s výsečí mapy učebního pokroku klíčové kompetence k učení; program pro 6.-7. třídu se konkrétně zaobírá oblastí ORGANIZACE A PLÁNOVÁNÍ, program pro starší ročníky oblastí PRÁCE S INFORMACEMI. Žákům je vysvětleno, co to jsou klíčové kompetence, proč je důležité se jimi zabývat, k čemu mapa učebního pokroku slouží a jak a proč se s ní v programu pracuje. Každý žák poté obdrží vytištěnou mapu pro sebe a sám si barevně vyznačuje, kde se on podle svého pohledu a svých pocitů nachází. Následně ve dvojicích a s vyučujícím žáci reflektují, proč si myslí, že jsou právě na této úrovni, v čem by se rádi posunuli a co pro to mohou udělat. Další aktivity svým zaměřením na tyto oblasti navazují a žáci tak mají příležitost zlepšovat se v jednotlivých aspektech kompetence k učení. Vytištěnou mapu mají stále u sebe a během programu se k ní vrací. Na závěr probíhá reflexe případného posunu a diskuze nad dalším rozvojem.

V čem konkrétně mapy učebního pokroku klíčových kompetencí představují možnost hodnotit formálně?

  • Žáci jsou od začátku seznámeni s cílem programu a dané aktivity, je jim umožněno nahlédnout pod metodickou a didaktickou pokličku a zapojit se tak aktivně do procesu učení.
  • Žáci se spolupodílejí na definici cíle, je k nim přistupováno individuálně, sami reflektují vstupní kompetenční úroveň a nastavují si, kam by se chtěli posunout.
  • Žáci dostávají průběžnou zpětnou vazbu, která nehodnotí konečný výsledek (umí/neumí), ale zaměřuje se na proces, tedy co mohou podniknout a na co se mají zaměřit, aby se přiblížili svému cíli.
  • Žáci si vybírají témata svých projektů na základně vlastních preferencí, úroveň rozpracování není univerzální, ale je jim ponechána kreativní volnost. Hodnocení jejich výsledné práce se nezaměřuje na porovnání s dalšími skupinami ve třídě, ale bere v potaz jejich individuální vklad a posun.
  • Zpětná vazba není vyjádřena škálou, ale soustředí se na to, jak své projekty mohou využít dál nad rámec vzdělávacího programu a jak mohou dále pracovat na rozvoji svých kompetencí.

Formální hodnocení je komplexní přístup, který se jistě nedá shrnout do pár bodů. Nicméně i pár bodů může naznačit směr, kterým lze o vzdělávacích programech a projektech uvažovat. A tak i když projekt Škola 4.0 není na formální hodnocení primárně zaměřený, tento pedagogický přístup skvěle doplňuje důraz na klíčové kompetence a propojování formálního a neformálního vzdělávání, které stojí v jeho středu.

 

25.5.2020

Klíčová slova: Škola 4.0, ESF, formativní hodnocení, vzdělávací program, nadaní a talentovaní žáci, klíčové kompetence, formální a neformální vzdělávání


Zpět