Ústí nad Orlicí očima Klárky Erdingerové

Na cestě do Ústí jsme nevěděli kudy jet. Bála jsem se, jestli dorazíme. Museli jsme se několikrát obracet. Pak jsme konečně dojeli k hotelu. V hotelu to bylo super, byl moc hezký zvenku i zevnitř. Potom jsme šli do školy na zkoušku. Přes celou silnici visel plakát KOCIÁNOVA HOUSLOVÁ SOUTĚŽ.

Klárka Erdingerová
27.5.2010
Ústí nad Orlicí

Ve škole v sále bylo tolik květin a tolik voněly, až mě z toho rozbolela hlava. Večer jsem se potkala s konkurentkou Ekaterinou Georgieovou a skamarádila jsem se s ní. Potkali jsme také předsedu poroty Pavla Hůlu.

Ráno jsme se začali balit. Byl to opravdu frmol. Ve škole to bylo už všechno připravené. V devět hodin bylo zahájení. Pán, co to zahajoval, mluvil dvěma řečmi. Angličtinou a češtinou. Půl hodiny po zahájení bylo losování. Já jsem si vylosovala desítku. V deset hodin začalo první kolo. Měla jsem trochu strach, jak to dopadne. Když jsem dohrála, byla přestávka. Potom hrálo ještě sedm soutěžících.

Za půl hodiny bylo vyhlášení výsledků prvního kola. Nejdřív vyhlásili toho, kdo nepostupuje a pak, kdo postupuje. Já i Ekaterina jsme postoupily. Potom byla tříhodinová přestávka. Do naší učebny přišla paní redaktorka a na něco se mě vyptávala. Pak bylo zase losování. Podruhé jsem měla dvanáctku. Když jsem dohrála ve druhém kole, zbývalo už jen půl hodiny do vyhlášení výsledků.

A už to začalo. Já jsem byla moc šťastná, protože jsem byla třetí. Vůbec jsem to nečekala, protože mám osm roků a soutěžila jsem s desetiletými. Přišla mi pogratulovat skoro celá porota, profesoři z konzervatoří a vysokých hudebních škol od nás i z cizích zemí: Pavel Hůla, Dana Vlachová, Jindřiška Holotová, Shizuka Ishikava a Adolf Sykora. Byla jsem moc šťastná. Hurá!!!!!

Související odkazy

Zpět