Dobrým zvykem Dany Havlové se stalo organizovat pod hlavičkou Mensy letní týdenní pobytový tábor, pardon camp, pro nadané děti. Ani tento rok nebyl výjimkou. Letošní sedmý ročník se uskutečnil v termínu od 16. do 23. 7. v hotelu Renospond u Zderazi nedaleko Skutče.
Jan Pokorný
16.7.2016 — 23.7.2016
Hotel a Wellness Renospond, Zderaz 119, 539 44 Zderaz (okr. Chrudim)
Letošního campu se zúčastnilo více než 100 dětí ve věku 8–19 let, což svědčí o jeho stále rostoucí popularitě. Tu dokládá i to, že se účastnila i část náctiletých, kteří již mají občanské průkazy a mohli by léto trávit jinde a jinak, a přesto přijeli a mnozí i pomáhali, když bylo potřeba.
Já jsem se letos podruhé zúčastnil jako jeden z dospěláků. Loni, když jsem jel poprvé v životě na mensovní tábor jako vedoucí (a vlastně poprvé jako vedoucí na jakýkoliv tábor), netušil jsem, do čeho jdu a jaký to bude hukot. Přišel jsem však na to, že jeden takový táborový týden vyčistí hlavu od práce tak úžasně, jako bych žil měsíc v nějaké divoké džungli. No nejeďte znovu!
Letos jsem si přivezl z tábora kromě čisté hlavy i některé nové poznatky a zkušenosti. Mimo jiné už vím, že:
- „Prank“ je anglický výraz pro kanadský žertík. Dost používané u některých dětí, pro mě tedy zcela nové. Prank na táboře je pak třeba telefonát jednoho hodného teenagera o půl dvanácté v noci mamince, že si pochroumal nohu a má pro něj přijet. Maminka musí mít svatozář…
- První titul Karla IV. byl markrabě moravský a znají to i osmileté děti.
- Pokémony můžete chytat úplně všude, i uprostřed asfaltové plochy nebo v lese. A nejvíc se jich rojí o polední pauze.
- Nulou lze dělit. Nulou nelze dělit. Podle toho, do které argumentační skupiny dětí se přidáte.
Camp by nebyl campem, kdyby na něm nebyli dospělí vedoucí, kteří pomáhají s organizací, vymýšlením programu, sháněním věcných cen, fotoreportérstvím, lékařským dohledem atd. Poděkování si zaslouží hlavně celá rodina Havlových a dále Lucka Měchurová, Martina Pokorná, Romana Poloprutská, Naďa Jiráčková, Alča Nováková, Lucka Namešanská, Hanka Schmidová, Petra Pavelková, Míša Radimská a Eva Strnadová.
Co říci závěrem? Letošní VII. pobytový camp byl asi o něco méně dramatický než loňský, protože jsme neřešili ani neštovice, ani slepé střevo, ani vosy. Nicméně mít na jednom místě přes 100 dětí všech věkových kategorií, bez rodičů, a část těchto dětí patří mezi více či méně praštěné mensany, je zážitkem samo o sobě. Naštěstí jako otec jednoho nadaného dítěte a se znalostí dalších podobných už mám malou průpravu a jen tak něco mě nerozhází. Už se těším na další camp. Aneb slovy klasika: „My jsme všichni Gogo“.
Související odkazy
- Pobytové campy (odkaz do kalendáře)
24. 7. 2016