Jak vidí Mensa gymnázium někteří jeho současní a bývalí studenti?

Marcela Fatrová

Přečtěte si postřehy studentů Mensa gymnázia, které byly publikovány v mensovním časopise (únor 2015).


Ve škole se mohu zabývat především tím, co mě zajímá. Nejsem posuzován dle výkonu v testech, ale podle toho, co umím a vím. Za nejlepší věc na škole považuji absenci přežitých autoritativních zvyků a postupů ve výchově a vzdělávání a naopak oceňuji možnosti, které nabízí neautoritativní přístup – především partnerské a lidské vztahy s učiteli.

Když jsem prvně navštívil Mensa gymnázium, připadal jsem si jako v ráji. Najednou jsem zjistil, že škola je vlastně strašně fajn, ale jen pokud je žák obklopen stejně smýšlejícími osobami, které jsou ochotny jej vyslechnout, reagují na cizí pocity, jsou schopny zapojit se do debat a navzájem se respektovat. Také mě udivovalo, jak byli všichni vstřícní, ať už to byli žáci, nebo učitelé.

Studuji Mensa gymnázium, protože je to nejlepší osmileté gymnázium, které znám. Studuji Mensa gymnázium, protože se zde naučím více než na obyčejném osmiletém gymnáziu nebo na druhém stupni základní školy. Studuji Mensa gymnázium, protože má příjemnou atmosféru.

Nikomu zde nevadí, že vypadám a myslím jinak než většina vrstevnic. Říkáme o sobě s nadsázkou: „Tady jsme každý nějak jiný“ a ve škole neexistuje šikana. Jsme k sobě tolerantní, každý z nás je zaměřený na něco jiného – někdo se zabývá chemií, někdo paleontologií, jiného zase zajímá historie tramvají v Praze, dalšího počítačová grafika… a všichni se cítíme ve své škole dobře a chodíme sem rádi. To je myslím pro školu ta nejlepší vizitka. To, že se úspěšnost přijímání studentů na VŠ pohybuje okolo 160 % (někteří jsou přijati až na dvě nebo tři), je pak bonus navíc.

Když jsem nastoupil do 6. třídy na Mensa gymnázium, bylo to jako malý zázrak – najednou jsem se ve škole cítil dobře a mohl si do určité míry vybrat, co se chci učit. Samozřejmě jsem si hned ke své spokojenosti vybral chemii. Jedním z kritérií pro výběr této školy pro mě bylo i to, že výuka na nižším stupni gymnázia se odehrává dopoledne, odpoledne si můžeme vybrat z veliké nabídky volitelných předmětů a kroužků. Zní to jako pohádka, ale pokud se najde dostatečně velká skupina zájemců, škola je schopná jim zajistit seminář či kroužek dle přání, např. výuku japonštiny.

Na Mensa gymnázium chodím rád z těchto důvodů: naučím se mnoho zajímavých věcí, mám tu dobré kamarády a v neposlední řadě oceňuji lidský přístup učitelů.

Všudypřítomný liberální duch výuky skloubený s malým počtem studentů ve třídě, smíšenými třídami a pestrou nabídkou předmětů se ukázal jako ideální kombinace, díky které jsem několikrát uspěla v různých soutěžích a později se rozhodla pro interdisciplinární studium na University College v Londýně. Díky tomu, že jsem ve škole potkala mnoho nadaných a inspirativních lidí z řad kantorů i studentů, měla jsem možnost rozšířit si obzory a naučit se lépe argumentovat. Věřím, že tyto schopnosti využiji i v životě po vysoké škole.

Vždy jsem oceňoval přístup školy ke studentům, velké množství volitelných předmětů vyučovaných profesionály a rozřazení studentů na některé předměty nikoli podle ročníku, ale podle schopností.

Právě díky množství volitelných předmětů jsem dokázal nahlédnout pod pokličku různým oborům a vybrat si pro sebe ten nejvhodnější.

Tato škola byla trochu jiná než gymnázium, ze kterého jsem přišel. Asi největší rozdíl byl v tom, že autorita učitelů neměla základ v jejich postavení, ale v jejich schopnostech a lidských vlastnostech. Díky tomu mezi námi nestála vysoká zeď, ale byli jsme na stejné úrovni. Možná to způsobilo menší náraz při přechodu do akademického světa, neboť jsme měli možnost řídit své další kroky sami a vyžádat si podporu tam, kde bylo třeba. A to, co jsme dokázali během studia získat a využít, bylo dáno jenom naší vůlí a osobní zodpovědností. Tyto vlastnosti se snad do budoucna ukážou jako důležitější než jen tupé memorování.

Související odkazy

14.2.2015


Zpět