Je vhodné učit děti číst a psát už v mateřské škole?

Při rozhodování, zda děti učit psát a číst již ve školce, hraje velkou roli to, zda půjde do první třídy na běžnou státní základní školu, nebo zda jej rodiče přihlásí do školy s britským vzdělávacím systémem, kterých v Čechách poslední dobou rapidně přibývá. Zatímco v klasické základní škole jsou jakékoli znalosti navíc spíše na škodu, v britské škole je tomu právě naopak. Pokud se dítě naučilo psát již ve školce a má se to samé učit znovu, je napřed před svými spolužáky, ve škole se nudí a může začít věnovat svou pozornost zlobení. Navíc může propásnout velmi důležitý moment začít se soustředit.

Časem se rozdíl ve znalostech částečně srovná, ale dobrý začátek v první třídě ovlivní celou další docházku. Pokud se dítě projeví jako zlobivé jen proto, že se nudí, okamžitě se zařadí do škatulky, ze které se do konce základního vzdělání již nedostane. Naopak v britském systému se děti učí číst, psát a počítat již v pěti letech, proto při nástupu do školy mezi nimi nejsou takové rozdíly a učení již ve školce není tak na škodu.

Jak jistě potvrdí většina dětských psychologů, velká část dětí v předškolním věku ještě není intelektuálně natolik zralá, aby se mohla učit číst a psát. Proto by rodiče i školka měli nejprve začít dítě učit samostatně přemýšlet a správně se rozhodovat. Od malička bychom měli dětem číst pohádky nebo dětské encyklopedie, snažit se vzbudit zájem o kulturu třeba chozením do divadla, kina, na sportovní a hudební akce, zapojovat je do dětských kolektivů a sledovat, co je nejvíce baví a poté bychom to měli rozvíjet. Dětská hlavička je v tomto věku jako houba a je schopná vstřebat neuvěřitelné množství podobných zkušeností a zážitků, na kterých poté staví své zájmy a dovednosti.

Skutečnost, že není úplně nejvhodnější děti učit číst a psát již ve školce neznamená, že je nemáme učit vůbec nic. I při vstupu do běžné školy děti musí prokázat jisté základní znalosti. Jde například o svou samoobsluhu (zavázání tkaniček, základní hygienické návyky, oblékání atd.), děti by měly být samostatné, měly by umět poznávat zvířata a jejich mláďátka, barvy, musí znát svou adresu a své celé jméno, měly by se umět zeptat na cestu, musí ovládat jemnou i hrubou motoriku a bezvadně mluvit, což není zrovna málo znalostí. A právě na tyto znalosti by se měla školka a hlavně rodina zaměřit místo toho, aby dítě již ve školce četlo, ale neznalo své příjmení.

Než se rodiče rozhodnou učit své dítě číst a psát v předškolním věku, měli by se vážně zamyslet, zda už je na to dítě zralé a hlavně, zda ovládá první základní dovednost, což je řeč. Pokud dítě šišlá a má malou slovní zásobu a těžkopádně se vyjadřuje, jistě není vhodný čas začít se učit číst a psát. Rodiče by se v žádném případě neměli ostýchat navštívit logopeda či psychologa, aby zjistil, kde je problém. Pochopitelně platí, čím dříve, tím lépe, ale ani ve čtyřech či pěti letech není pozdě.

Existují zvláštní případy dětí, které jsou neobyčejně všímavé a pozorné a číst i psát se naučí jen odezíráním a odkoukáváním. Není to samozřejmě plynulé čtení, ale poznávají písmenka či jednoduchá slova. Opět platí, že děti do učení nesmíme nutit. Pokud se do toho pustí samy, neměli bychom jim však ani bránit. V předškolním věku bychom se spíše než na čtení a psaní měli zaměřit například na cizí jazyky. Děti se neučí nic násilím. Pouze odposlouchávají cizí řeč, poznávají přízvuk a intonaci, navíc se nestydí mluvit, i když cizí slovíčka říkají nesprávně. Postupně jazyku přijdou na chuť a často se stává, že děti z anglických školek umí mluvit lépe než leckteří dospělí, kteří chodili na drahé kurzy.

České školství by všeobecně potřebovalo mnoho změn. Nebylo by například vůbec nad věcí zamyslet se nad výběrem dětí do prvních tříd. Školy pochopitelně vybírají ty děti, které mají lepší znalosti, zbytek pošlou zpět do školky nebo nechají rodiče najít si jinou základní školu. Pokud dítě umí číst a psát, je to pro něj výhoda, ovšem jen teoretická. Rozdíly mezi jednotlivými dětmi se během první třídy smažou a rozhodně neplatí, že ty děti, které se naučily psát již ve školce, budou dobří studenti se samými jedničkami a naopak. Učitelé by měli při zápisu soustředit svou pozornost nejen na znalosti, ale také na osobnost dítěte. Přirozená inteligence, samostatné rozhodování a vůle se učit nejsou vůbec závislé na tom, zda dítě umí v pěti krasopisně psát. Proto nechme děti dětmi, dokud to jen jde, na učení a povinnosti budou mít celý život!

Související odkazy

• Flowergarten Preschool, Praha (úvodní strana prezentace)
• Články, informace => Rozvoj dítěte v předškolním věku

9.4.2015

Zpět