Motivace dětí v mateřské škole

Andrea Vřešťálová

Zaměříme-li se na motivaci dětí v předškolním věku, budeme se soustředit na věkovou skupinu dětí od 2 do 6 let. Mluvíme tak o motivaci k poznávání, hraní, výtvarné a kreativní činnosti, sportovní činnosti a sociálním vývoji dítěte v kolektivu dalších dětí a dospělých.

V mateřské škole si děti spíše hrají, prozkoumávají nové podněty, poslouchají nové informace a snaží se, vůbec poprvé v životě, najít si své místo ve skupině, prosadit se a vybudovat si své místo na slunci. Předškolní vzdělávání je tou nejdůležitější etapou ve vzdělávání, neboť osobnost člověka se formuje právě do šesti let věku dítěte, proto je velmi důležité tento vývoj podporovat nejen v rámci rodiny a přátel, ale právě i v mateřské škole.

Mateřská škola by v žádném případě neměla suplovat práci rodičů. Do určité míry se však podílí na rozvoji osobnosti dítěte. Děti tráví v mateřské škole přibližně polovinu času, proto je velmi důležité vybrat si takové zařízení, kde se bude dítě cítit dobře, bezpečně, bude se vracet domů veselé, plné pozitivních dojmů a zážitků, ale také takovou školku, kde se bude rozvíjet v souvislosti se svým věkem a dalšími potřebami.

Stejně tak jako každý dospělý jedinec je i každé dítě motivováno rozdílně. Každý člověk má však bez jakékoli pochyby rád pozitivní hodnocení, které vede k dalšímu rozvoji potřeby úspěšného výkonu. Je skvělé, když jsou děti motivovány úspěchem či pochvalou. Ze zkušenosti však víme, že mnoho dětí je často motivováno sladkostmi, hračkami, ale také různými zákazy a zastrašováním, které vedou většinou k opaku, neboť děti pracují a vykonávají činnosti pouze za „něco“ a tím si vytváří špatné návyky, které si bohužel v sobě nesou do dospělosti.

V mateřské škole se děti sladkostmi ani hračkami nemotivují, o to je práce učitelů těžší. Je důležité, aby s dětmi pracovali lidé, které děti přirozeně respektují, rády s nimi tráví čas a těší je, když jsou učitelem pochváleny. Kolikrát stačí jen úsměv, letmé pohlazení, nebo hvězda na nástěnce, kterou vidí všichni kolemjdoucí. Učitel ve školce by měl být tedy milý, příjemný, kamarádský a měl by mít svou práci opravdu rád.

Často se stává, že děti nejeví zájem o aktivity, které ve školce probíhají. Je to dané tím, že tráví hodně času hraním počítačových her, sledováním televize a bohužel netráví kvalitní čas se svými rodiči. Bohužel žijeme v době, kdy máme kolem sebe tolik užitečných předmětů, jakými jsou iPhony, iPady, které naše děti v předškolním věku ovládají minimálně stejně dobře jako my. Někteří rodiče právě toto využívají k zabavení svých dětí místo toho, aby se jim věnovali, povídali si s nimi a zdravě je motivovali.

Ve školce motivujeme děti svým přístupem, chováme se k nim jako k partnerům. Rodiče i pedagogové motivaci často sami ničí velmi autoritářským postojem. Jsou velmi přísní, vše má svá jasná pravidla a nic nesmí být jinak. Dětský svět je přitom o fantazii a hrách. Pokud jednu činnost provádí trochu odlišným způsobem než jiné děti, nemusí se na něj rodič či pedagog hned zlobit, ale spíše jej pochválit za originální nápad a řešení. Dítě by si mělo vyzkoušet mnoho možností řešení dané situace či problému. Není vhodné jej stále opravovat a poučovat, že vše dělá špatně a správně je to pouze tak, jak si myslíme my. Každý má právo na svůj návrh a názor. Pokud dítě však opravdu udělá něco špatně, neměli bychom jej hned opravit a udělat práci za něj, ale nenápadně a opatrně jej nasměrovat na tu správnou cestu.

Je velice důležité s dětmi mluvit. Když se dítěti něco nechce, má to vždy svůj důvod, i když může být hluboko ukrytý. S dítětem je třeba si povídat o všem, o jeho kamarádech, o učitelích, o sourozencích, o tom, co ho baví a co ne. Dítě v nás má poté důvěru a snáz přistoupí na jakoukoli práci. 

Související odkazy

10.4.2015


Zpět