Prostě Hawking! Geniální myšlenky vtipně a jasně

---

Sám Hawking si kladl jediný profesní cíl: úplně porozumět vesmíru. Ale čím se doopravdy celou svou kariéru zabýval a jak jeho práce pomohly se tomuto porozumění přiblížit? Vaas, jenž se dlouhodobě popularizaci vědy věnuje, se v knize s podtitulem „Geniální myšlenky vtipně a jasně“ pokusil na tyto otázky odpovědět. Při rozsahu 128 stran nemohl pokrýt všechny aspekty Hawkingovy kariéry, ale podařilo se mu vybrat klíčová témata jeho vědeckého bádání.

V 6 kapitolách se postupně těmito tématy zabývá. Vědecké teze se střídají s historickým pozadím, a to vše je prokládáno citáty, analogiemi z reálného života, ilustracemi s vysvětlivkami a také otázkami, protože teprve správně položené otázky posouvají vědecké bádání kupředu.

Velký třesk – jak vesmír vznikl, co se dělo v tomto okamžiku a krátce po něm, zda je konečný nebo ne, co znamená jeho rozpínání, platí-li po celou dobu fyzikální zákony, jakou roli v tom hraje čas.

Imaginární čas – lze fyzikálně popsat vesmír jako vesmír bez hranic, tedy bez singularit? Vysvětluje kosmická inflace rovnoměrnost prostoru i velké množství částic?

Gravitační pasti – černé díry fascinují všechny kosmology, pohlcují hmotu, světlo i informace. Všeobecně se má za to, že nemají „vlasy“, tj. žádné individuální vlastnosti. Je zmíněn Hawkingův teorém o důsledcích srážky černých děr z roku 1971, prokázaný v roce 2016 pomocí gravitačních vln – jejichž existenci o 100 let dříve předpověděl Albert Einstein.

Černé díry nejsou černé – jedním z výsledků Hawkingova tehdejšího výzkumu je, že i černé díry musí vydávat záření, nyní nazývané Hawkingovo. Zajímavý může být pohled na černou díru jako médium uchovávající informace. Podle původního Hawkingova závěru se tyto informace při jejím vypaření ztrácí, ale tuto svoji teorii později odvolal. Jedním z důsledků je, že černé díry přece jenom mají „malé měkké vlásky“, jen ještě nevíme, jak je informace rekonstruovat.

Cestování časem – i Hawking má rád sci-fi, neboť rozšiřuje lidskou představivost, a cestování časem je jedním z nejoblíbenějších konceptů této literatury. Relativní vnímání času je běžnou součástí života, ale kosmologická otázka zní: Když se vesmír přestane rozpínat, může se obrátit také tok času? Původní Hawkingova odpověď byla kladná, ale i zde se později přiklonil k opačnému názoru. Jeden z populárních závěrů tedy zní, že cestovat časem je možné – avšak pouze dopředu. Dobrá zpráva pro fanoušky sci-fi je, že cestování na druhý konec vesmíru s pomocí červích děr současná fyzika nevylučuje.

Mimozemšťané – zde jsou spíše než vědecké teorie prezentovány Hawkingovy názory na lidstvo, budoucnost Země a nutnost cestovat vesmírem jako pojistku přežití. Znečištěné životní prostředí, války s globálním dosahem, možné srážky z kosmickými tělesy – to vše dělá obyvatele Země zranitelnými. O mimozemšťanech se zmiňuje spíše jako o možné hrozbě, a zatímco hledání indicií o existenci jiných civilizací podporuje, vysílání zpráv o nás do vesmíru již nikoliv. A také „teorie všeho“, tedy jakási univerzální fyzikální teorie, zatím zůstává v nedohlednu.

Na závěr jsou uvedeny tituly několika Hawkingových popularizačních knih, které mohou posloužit jako další zdroje informací. Až příště budete číst nějakou sci-fi, vzpomenete si snad i na tuto knížku, na otázky v ní položené nebo na popisované důsledky některých teoretických konceptů. Někdy zabrousí na pomezí fyziky, filozofie a teologie. A možná vás bude pronásledovat základní provokativní otázka, která je jakýmsi mottem této knížky: Proč se vesmír vůbec namáhá existovat?

Více o knize se dozvíte v článku Prostě Hawking! Geniální myšlenky vtipně a jasně (odkaz vede do sekce Knihy, doporučená literatura).

Můžete si také přečíst rozhovor s autorem knihy:

• lidovky.cz, 22. 10. 2018: Hovořit s Hawkingem bylo jako mluvit s antickým orákulem, říká autor knihy o něm Vaas

Související odkazy

• Novinky, aktuální dění

4.12.2018

Zpět