Dětské kresby – indikátor inteligence v pozdějším věku

King’s College London (přeložila Martina Bártová)

Způsob, jakým čtyřleté dítě namaluje postavičku dítěte, je ukazatelem jeho inteligence ve věku 14 let, tvrdí studie z King’s College London, zveřejněná v časopise Psychological Science.

 V rámci studie raného vývoje dvojčat (Twins Early Development Study), financované Radou pro lékařský výzkum (Medical Research Council – MRC), zkoumali vědci 7 752 párů jednovaječných a dvouvaječných dvojčat (celkem 15 504 dětí). Zjistili, že souvislost mezi kresbou a inteligencí v pozdějším věku je ovlivněna geny.

Ve věku 4 let byly tyto děti požádány rodiči, aby absolvovaly „kreslicí test“ – tedy nakreslily obrázek dítěte. Každá postava byla obodována na stupnici od 0 do 12 podle přítomnosti a správného množství částí těla – hlavy, očí, nosu, úst, uší, vlasů, trupu, paží atd. Například obrázek postavy, která měla dvě nohy, dvě paže, trup a hlavu, ale ne obličejové rysy, získal 4 body. Stejné děti absolvovaly též verbální i neverbální inteligenční testy ve věku 4 a 14 let.

Vědci zjistili určitou souvislost mezi vyšším bodovým hodnocením dosaženým během tohoto kreslicího testu a vyšším IQ dosaženým během testů prováděných ve věku 4 a 14 let. Korelace mezi kreslením a inteligencí ve věku 4 (0,33) a 14 (0,20) byla mírná.

Doktorka Rosalind Ardenová, hlavní autorka článku publikovaného Centrem MRC pro sociální, genetickou a vývojovou psychiatrii (Social, Genetic and Developmental Psychiatry – SGDP) při Ústavu psychiatrie na King College v Londýně, uvádí: „Tento kreslicí test byl navržen ve dvacátých letech 20. století za účelem zjišťování inteligence dětí, takže se očekávalo, že výsledky testu budou odpovídat inteligenci naměřené ve věku 4 let. Avšak překvapující pro nás bylo, že tyto výsledky korelovaly i s inteligencí naměřenou o deset let později.“

Tato korelace je jen mírná; naše výsledky jsou tedy zajímavé, ale určitě by neměly u rodičů vyvolávat obavy, pokud jejich dítě kreslí špatně. Samotná schopnost kreslit inteligenci neurčuje; hrají zde úlohu i další faktory jak genetické, tak i z okolního prostředí, které inteligenci v pozdějším životě ovlivňují.

Z obrázku postavy posuzovali vědci též dědičnost. Zatímco identická dvojčata sdílejí všechny své geny, dvouvaječná dvojčata sdílejí pouze asi 50 procent, ale mají podobnou výchovu, rodinné prostředí a přístup ke stejným materiálům.

Obecně lze konstatovat, že ve věku 4 let si byly obrázky nakreslené jednovaječnými dvojčaty podobnější než obrázky nakreslené dvouvaječnými dvojčaty. Vědci proto dospěli k názoru, že rozdíly v dětských kresbách mají důležitou genetickou souvislost. Zjistili též, že kresby ve věku 4 let a IQ naměřené ve 14 letech mají silnou genetickou souvislost.

Dr. Ardenová vysvětluje: „Toto neznamená, že existuje nějaký gen pro kreslení; schopnost dítěte kreslit vyplývá z řady dalších jeho schopností, jako je pozorování, držení tužky atd. Jsme na hony vzdáleni pochopení toho, jak geny ovlivňují všechny tyto různé typy chování.“ Dr. Ardenová dodává: „Kreslení pochází již ze starověku, z doby někdy před 15 000 lety. Vlastně se snažíme někomu nakreslit, na co myslíme. Tato schopnost reprodukovat postavy je vlastní pouze lidem a je znakem kognitivní schopnosti – podobně jako psaní, které transformuje schopnost lidského druhu ukládat informace a budovat civilizaci.“

Ukázky kreseb hodnocených 6, 10 a 6 body v horní řadě a 6, 10 a 7 body ve spodní řadě, Draw-a-Child test, TEDS, King’s College London

Obrázek: Ukázky kreseb hodnocených 6, 10 a 6 body v horní řadě a 6, 10 a 7 body ve spodní řadě,
Draw-a-Child test, TEDS, King’s College London

Reference

  1. Arden R, Trzaskowski M, Garfield V, Plomin R. Genes influence young children’s human figure drawings, and their association with intelligence a decade later. Psychological Science 2014; 25(10): 1843–1850. doi: 10.1177/0956797614540686.

Zdroj

Související odkazy

2.6.2015


Zpět