Mensa Česko: pro nadané děti

Cesta vpřed vede přes mateřskou školu projektovou výukou na téma lidské tělo MŠ Lesnice Hana Plachá

Jak může vypadat propojení v paralelně probíhajících směrech výuky v mateřské a základní škole napříč unikátním projektem o lidském těle například pohledem do konkrétního centra aktivit Knih a písmen a s diferencovanou vzdělávací nabídkou napříč všemi centry aktivit lze aktivně propojit NTC systém učení.

"Cesta vpřed vede přes mateřskou školu", tak vypadá podstata myšlenky spojení výuky projektového učení dvou proudů vzdělávání v naší škole. Ačkoliv budou znít věty o integraci a propojení opravdově, my to děláme doopravdy a daří se nám. Na začátku všeho byl nápad, nadšení pedagogové, úžasné vedení školy a děti, které dokáží velké věci. tak proč je teď, nebo kdykoliv jindy zastavit... Proč jim nedat prostor se dále rozvíjet, získávat sebevědomí v prostředí, které jim není cizí, proč jim nedat šanci na momenty realizovat svou jedinečnost, respektovat jeden druhého a předávat to, co dovedou mladším vrstevníkům, kteří netrpělivě očekávají momenty nasávání čehokoliv nového, chtějí se ptát, vyrovnat, ale i jen setkat. Podporu sociální interakce v jednotlivých oblastech je možné sledovat i vzhledem k diagnostickým prostředkům z pohledu pedagoga a jeví se nám jako nesmírně zajímavý materiál a nová nenahraditelná zkušenost. Dítě v momentě, kdy se pohybuje mezi vrstevníky, kteří ještě vloni chodily s ním do mateřské školy a letos čtou s porozuměním a jsou schopni si zaznamenávat zcela jiným způsobem informace z knih? Poradit, mít jinou slovní zásobu a na druhou stranu žák první třídy, který nerušeně pracuje s paměťovými stopami, prožívá, je motivován novým kolektivem a počítá, píše, zjišťuje sám informace na odpovědi pro své " mladší zvídavé kolegy", prožívá, komunikuje a je po odchodu unavený, ale má pocit, že se dnes vlastně vůbec neučil.... Je toho spousta, co v tématu lidského těla děti poznávaly. Svým způsobem zapsaly části lidského těla, které jsou pro ně důležité, v denním kontaktu s tématem bylo neuvěřitelné pozorovat, jak roste jejich slovní zásoba a sami se ubírají směrem, kterým je vedlo jejich vlastní poznání. Věty typu- "musíme mít hlavně nehty, aby jsme dokázaly oloupat mandarinku", nebo "potřebujeme žaludek na schování jídla abychom mohly udělat kotrmelec a jídlo nám nikam nevypadlo"... Tak takové věty nám dávají jasně najevo, že máme v rukou čisté, zdravě uvažující silné a klidné děti, kterým svět je podáván v souvislostech a ony jej tak po nás vyžadují. Chtějí, aby měly věci smysl, řád a byly dokončené...a to je pro ně velmi důležité!!!! Proto velmi mnoho činností i právě v projektu lidské tělo je dětem možná podáváno opakovaně, ale tak, aby jim přišly na kloub, udělaly si o nich samy patřičný obrázek, cestu a ta jim zůstala v životě zakotvena - ne jen zmatený krátký obraz bez smyslu. Pexeso, které děti měly možnost si zahrát nejdříve prožily s panáčky, všechny činnosti formou příběhů a skupinových činností pro-komunikovaly, zosobnily a teprve po pár dnech si celou hru s chutí hrály a přesně věděly o čem je, proč a co se na obrázcích odehrává, kdy oni sami byly hrdinou příběhu a formou zápisu i ti nejmenší měly zpětnou vazbu pro sebe i případné další komentáře ke hře. Písničku? Děti si vymýšlely na vycházce své denní obměny a nové verze, ale pro lepší zapamatování docházelo k vizualizaci a zápisu myšlenek formou nalepení té části těla, o které zrovna dnes písnička byla...slovní zásoba i díky prolínání dalšího proudu vzdělávání byla den ode dne výrazněji odbornější, nicméně stále jsme kladli důraz na originalitu a vše bylo v rukou dětí. Ty se samy měly možnost přesvědčit, že zaznamenat, je opravdu vděčné... Vše doprovázel pohyb, čili snadnější zapamatování jako jedna z forem udržení a práce s pamětí byla používána. Práce s chybou!! Neopravujeme děti v případě, že cokoliv udělají chybně, jelikož to nejcennější v životě je, si na chybu přijít sám, mít z toho radost a tento pocit mi nikdo nenahradí... A tento pocit mi dětem chceme dopřát!!! jedním z partnerů je vrstevník, který umí něžně na chybu upozornit, a dále s ní pracovat, mezi sebou se podporovat, korigovat a sdílet...je velmi cenná zkušenost do života!!! Proto si vážíme denních bezprostředních komunikací mezi dětmi a vzájemných samostatných vzájemných pokroků, které sledujeme u našich jedinečných dětí. Dokáží velké věci a jsou to opravdoví lidé - jen možná v malých lidských tělech!!! Hanka Plachá, MŠ Lesnice