Proč náš syn chodí rád na Mensa gymnázium
Náš syn se – asi jako většina dětí – do školy docela těšil. Přestože jsme mu školu pečlivě vybírali, nástup nebyl nejšťastnější.
Svůj první den ve škole popisuje takto:
„Vzhledem k tomu, že jsem se začal zajímat o elektroniku – tenkrát pro svůj věk a nedostatek informací jen na úrovni rozebírání – jsem se do školy postupně začal těšit, protože jsem si myslel, že se tam konečně o tomto oboru dozvím více a budu v něm moci pokračovat. To, že se v první třídě učila matematika na úrovni 1 + 1, mne natolik otrávilo, že jsem si první den sbalil věci a chtěl jsem odejít. Nebýt vrátné, která mne nepustila ven, určitě bych došel až domů. Bylo mi jasné, že v tomhle podniku fakt nepochodím.“
Na prvním stupni to bylo svízelné – navzdory skvělým učitelkám nezapadl do kolektivu a učení ho nebavilo (kromě francouzštiny), protože už všechno víceméně znal.
Když pak šel do 6. třídy na Mensa gymnázium, bylo to jako malý zázrak – najednou se ve škole cítil dobře a mohl si do určité míry vybrat, co se chce učit. Samozřejmě si hned ke své spokojenosti vybral chemii. Jedním z kritérií pro výběr této školy pro nás bylo i to, že výuka na nižším stupni gymnázia (2. stupeň ZŠ) se odehrává dopoledne, odpoledne si děti mohou vybrat z veliké nabídky volitelných předmětů a kroužků. Zní to jako pohádka, ale pokud se najde dostatečně velká skupina zájemců, škola je schopná jim zajistit seminář či kroužek dle přání, např. výuku japonštiny.
Mensa gymnázium je soukromá škola, kterou před 20 lety zřídila Mensa ČR pro nadané děti. Pro takové, které v normálních školách měly problémy, nudily se, nezapadly do kolektivu, často byly šikanovány spolužáky, bohužel někdy i učiteli. Od roku 2007 je ředitelkou školy Mgr. Magda Kindlová a pod jejím vedením škola vzkvétá. Učitelský sbor je sestavený z lidí, kteří svému předmětu nejen výborně rozumějí, ale jsou to i výrazné osobnosti. Literaturu např. učí pedagožka, která je zároveň divadelní režisérka. Na vysoké úrovni je výuka jazyků, při které se (jako v některých dalších předmětech) studenti dělí podle dosažené úrovně znalostí. Student, který umí jazyk lépe, tak může pokračovat ve studiu a nemusí čekat, až ho ostatní doženou. Polovinu sboru dnes tvoří učitelé-muži, věc v ostatních školách nevídaná. Nevídaná je myslím i úroveň dalšího vzdělávání pedagogů. Škola také respektuje, že nadaní často mívají v oboru svého zájmu mnohem hlubší znalosti než v ostatních předmětech. Studenti pro postup do vyššího ročníku potřebují získat určitý počet bodů. Nižší počet bodů z předmětů, které jim tolik nejdou, mohou vykompenzovat body z předmětů, které je zajímají. Kromě toho jsou v tomto systému započítávány body i za další aktivity – olympiády, soutěže, seminární práce apod. Z každého předmětu však musí student splnit určité nepodkročitelné minimum – z pohledu „normální“ školy dost vysoké. Nadaní mívají své specifické problémy – např. nevědí, jak „se učit“ (protože se v „normální“ škole učit moc nepotřebují). I proto ve škole pracuje výchovná poradkyně a k dispozici jsou i dva školní psychologové, kteří mají bohaté zkušenosti s nadanými dětmi. Moc se mi na škole líbí, že studenti se rozvíjejí nejen v klasických školních předmětech – matematika, čeština, fyzika (ta se např. částečně učí na MFF UK), ale i např. ve výtvarném umění, které zde svou nápaditou a netradiční formou výuky zaujme opravdu každého. Škola v posledních letech navázala kontakty s podobnými školami v zahraničí (např. na Slovensku, v Dánsku a ve Slovinsku, v Turecku), se slovenskou Školou pre mimoriadne nadané deti PhDr. Laznibatové spolupracuje i na výzkumech psychologie nadaných dětí.
Před časem mi jedna studentka (mimořádně nadaná na matematiku) líčila, jak byla na své bývalé škole šikanována a jak tam byla nešťastná. Po přestupu na MG si našla kamarády a ve škole se cítí dobře. Nikomu zde nevadí, že vypadá a myslí jinak než většina jejích vrstevnic. Studenti MG o sobě s nadsázkou říkají „Tady jsme každý nějak divný“ a ve škole neexistuje šikana. Studenti MG jsou tolerantní, každý z nich je zaměřený na něco jiného – někdo se zabývá chemií, někdo paleontologií, jiného zase zajímá historie tramvají v Praze, dalšího počítačová grafika … a všichni se cítí ve své škole dobře a rádi tam chodí. To je myslím pro školu ta nejlepší vizitka. To, že se úspěšnost přijímání studentů na VŠ pohybuje okolo 160 % (někteří jsou přijati na 2–3 VŠ), je pak bonus navíc.
Související odkazy
- Mensa gymnázium, o.p.s. (úvodní strana prezentace)
11.3.2013