Rodina a nadané dítě

---

Z realizovaných zahraničních výzkumů ^[1] a studií vyplývá, že jedním z klíčových vlivů na budoucí úspěšnost dítěte ve škole či profesi je rodinné a kulturní zázemí dítěte. Z rodinných ukazatelů je to především výchovný styl (především autonomie dítěte, vedení k zodpovědnosti, prostor k vyjádření vlastního úsudku), hodnotová orientace rodiny (zejména v oblasti poznání, umění), stabilita vztahů v rodině apod. Z kulturně-společenských vlivů se uvádí příznivá interakce ve společnosti na poli poznání (přítomnost stimulujících osobností a názorů, poznání je významnou společenskou hodnotou), svoboda projevu, snášenlivost vůči neobvyklým stanoviskům ^[2] apod.

V předkládaném šetření jsme se zaměřili na rodinné podmínky dětí z českého prostředí, které vykazují vyšší úroveň intelektových schopností, abychom zjistili, zda jejich rodinné klima vykazuje kvality, které dle zahraničních studií podporují plné rozvinutí jejich potenciálu. Otázky byly zaměřené na téma rodinné „tradice" nadání, tedy zda se opakovaně v rodinné historii vyskytují jedinci s nadprůměrnými schopnostmi v nějakém oboru (což může implikovat větší ochotu vytvořit pro dítě žádoucí prostor). Dále jsme se věnovali hodnotové orientaci rodiny a vztahu, který má rodina k diagnostikovanému nadání svého potomka. Dále nás zajímaly podmínky nominace dítěte jako nadaného, kdo jako první nadání zpozoroval a v kolika letech věku dítěte.

Na otázku, zda se vyskytují, nebo vyskytovaly v rodině případy nadprůměrných schopností v jakémkoli oboru, jsme získali 137 odpovědí s následným rozložením:

Tabulka č. 6 - Tradice nadání v historii rodiny

	Četnost	Procenta
ano	62	45,3
nelze říci	58	42,3
ne	17	12,4

Téměř polovina respondentů (44,3 %) odpověděla, že v jejich rodině lze zaznamenat výskyt nadaných jedinců, naproti tomu 12,1 % tento jev odmítlo. Lze tedy přepokládat, že nadané děti jsou častěji z rodin, kde se již nadání v určité podobě vyskytlo, zároveň nelze tento jev s jistotou přisoudit jen biologickým ani jen sociálním souvislostem.

Ohledně věku, kdy byla u dítěte zpozorována určitá forma nadání, jsme získali data od 104 respondentů s těmito výsledky:

Tabulka č. 7 - Statistické hodnoty věku nominace. V jakém věku bylo pozorováno nadání?

N	Platných	104
	Neplatných	36
Průměr		2,79
Medián		3,00
Modus		2
Směrodatná odchylka		1,076
Minimum		1
Maximum		6

Průměrný věk zjištění nadání je 2,79, přičemž u téměř poloviny dětí (47,3 %) bylo nadání pozorováno před třetím rokem věku, nejčastěji šlo o nadprůměrné slovní vyjadřování, práci s PC či jinou elektronikou, práce se stavebnicemi apod.

Jak vyplývá z bližší analýzy, věk identifikace klesá s udávaným výskytem nadání v rodině. Dá se tedy předpokládat, že rodina, v níž se vyskytoval jedinec s nadprůměrnými schopnostmi, má dříve tendenci tento jev identifikovat také u svých potomků.

U rodin, které uváděly výskyt nadaného jedince, bylo ve věku do tří let identifikováno 61,5 % dětí (oproti 47,3 % u celého souboru). Také průměrný věk identifikace v jednotlivých kategoriích dle výskytu nadání v rodině je dosti odlišný:

Tabulka č. 8 - Průměrný věk identifikace dle výskytu nadání v rodině

Je nadání v rodině „tradicí“?	Průměr
ano	2,42
nelze říci	3,14
ne	3,38
celkem	2,80

Z předchozích dat lze do jisté míry usoudit na dva typické přístupy rodin k nadání svého dítěte. První je vesměs ten, kdy rodina již má nějakou rodinnou zkušenost s nadáním, dítě spíše podporuje, nadání svého dítěte pozoruje již velmi záhy a většinou v rámci rodiny. Druhý přístup představují rodiče spíše bez rodinné zkušenosti s nadáním, nevěnují tomu tolik pozornosti, projevy nadání pozorují později a výrazně více na popud člověka stojícího mimo rodinu. ^[3]

V této podkapitole se tedy budeme věnovat tomu, jaké jsou tyto rodiny z perspektivy pozorovaných hodnot rodiny. Této oblasti se týkají tři otázky, z nichž první je otevřená a další dvě zaměřené na hodnoty úspěch a poznání.

Odpovědi na otevřenou otázku ^[4] se týkaly vesměs dvou oblastí: dobrých vztahů v rodině (např.: rodina, děti, podpora dětí, dobré vztahy v rodině, rodinná pohoda, láska) a pracovní a studijní kariéry (např.: vzdělání, dobré výsledky ve škole, aby dítě mělo dobrou práci).

Tabulka č. 9 - Četnost uváděných hodnot rodiny na otevřenou otázku

			Četnost	Procenta
Vztahy v rodině		ano	39	27,9
		neuvedeno	101	71,4
Pracovní a studijní kariéra	ano		9	6,4
	neuvedeno		131	92,1

Uzavřené otázky se týkaly oblastí poznání a úspěchu.

Tabulka č. 10 - Četnost odpovědí na uzavřené otázky hodnot rodiny

		Četnost	Procenta
Představuje poznání výraznou hodnotu?	ano	116	82,9
	ne	24	15,7
Představuje úspěch výraznou hodnotu?	ano	94	67,1
	ne	46	30,7
Celkem		140	100,0

Na otevřené otázky týkající se hodnot rodinného sytému většina respondentů neodpověděla vůbec. Přesto lze však výsledek v kategorii „Vztahy v rodině" považovat za poměrně výrazný. Z výsledků lze tedy konstatovat, že pro rodiny nadaných dětí je důležitou hodnotou poznání a vztahy v rodině (dobré rodinné zázemí, pohoda) a úspěch až na druhém místě.

Jak jsme již naznačili výše, rodiny se v postojích k nadání svého potomka rozdělují do dvou skupin s těmito charakteristikami: ^[5]

1. Rodina akcentující nadání dítěte (cca dvě třetiny)

• většinou má zkušenost s nadaným jedincem v širší rodině
• identifikuje nadání dítěte dříve prostřednictvím členů rodiny
• je orientována na poznání a dobré vztahy vrodině
• přijímá nadání dítěte a hodlá je rozvíjet

2. Rodina bez vyhraněného vztahu k poznání (cca jedna třetina)

• většinou nemá zkušenost s nadaným jedincem v širší rodině
• identifikuje nadání dítěte později, často prostřednictvím pedagogických a poradenských pracovníků
• je orientována více na úspěch a kariéru („praktické" dovednosti)
• k nadání dítěte nemá vyhraněný postoj

Vztah IQ a některých sociodemografických dat

Pro dokreslení obrazu rodiny „typického" nadaného dítěte lze využít také data, která byla použita pro standardizaci nástroje SON-R a která čítají celkem 653 protokolů z testu a údajů dle sledovaných sociodemografických kriterií. Uvedeme velmi stručnou přehledovou analýzu jednotlivých evidovaných dat u každého protokolu s celkovým IQ skóre z testu SON-R.

Vztah vzdělání rodičů a IQ dítěte

Celková míra IQ pozitivně ovlivněna vyšším stupněm vzdělání. Úroveň průměrného naměřeného IQ stoupá s každým stupněm vzdělání lineárně (cca 13 bodů na jeden stupeň) s výjimkou menší strmosti mezi SŠ a VŠ (jen 7 bodů). Výsledky potvrdil také T-test nezávislých proměnných, kdy byla vždy zavržena nulová hypotéza na 5% hladině významnosti u všech po sobě jdoucích hodnot (např. ZŠ a vyučení ^[6]). Rozdíly mezi vlivem vzdělání otce a matky nebyly zjištěny.

Celkově se dá s jistotou říci, že vzdělání otce a matky výrazně ovlivňuje úroveň naměřené hodnoty IQ u dětí.

Vztah místa bydliště (dle počtu obyvatel) a celkového IQ

Také v této kategorii lze nalézt vztah mezi místem bydliště a celkovým skóre IQ, které činí v průměru 7 bodů ve „prospěch" města. Průměrné naměřené skóre u dětí, které bydlí na vesnici (obec s méně než 5000 obyvateli), je cca 105, zatímco u dětí z města to je cca 112 bodů. Také v tomto případě byla zamítnuta nulová hypotéza pomocí T-testu při hladině významnosti 5 % (signifikace = 0,001).

Vliv úplnosti rodiny na celkové IQ dítěte

Také kategorie úplnosti rodiny je ve vztahu k naměřené hodnotě IQ. U dětí z neúplné rodiny bylo naměřeno průměrné IQ téměř 103, zatímco u dětí z úplné rodiny (rodiče bydlí spolu a nejsou rozvedeni) cca 112 bodů. Jde o rozdíl významný, signifikance T-testu byla 0,002.

Vliv pohlaví

Dle získaných údajů je rozdíl průměrného získaného IQ mezi pohlavími minimální. Průměrné IQ dívek bylo cca 112, zatímco u chlapců cca 109. Nelze tedy usuzovat na závislost pohlaví a dosaženého IQ skóru (signifikance T-testu = 0,088).

Socioekonomický status

Vzhledem k povaze zjišťovaných dat v této kategorii byl zvolen arbitrární postup stanovování socioekonomické úrovně. Psychologové tedy odhadovali úroveň dle dostupných informací na trojbodové škále nízký - střední - vysoký. Bez předchozí regulace jsme získali procentuální rozložení jednotlivých položek 15 - 70 - 15, což může vytvářet určitou představu o popisovaných skupinách respondentů.

Průměry naměřeného IQ se v jednotlivých skupinách významně lišily (viz následující tabulka).

Tabulka č. 11

Socioekonomický status	Průměr IQ	N
nízký	87,2135	89
střední	113,1857	447
vysoký	120,9560	91

Také u této proměnné můžeme zamítnout nulovou hypotézu mezi oběma páry hodnot. Dá se tedy předpokládat, že socioekonomická úroveň se významně promítá do výsledných IQ skóre. V podobném duchu zaznívají i závěry některých zahraničních výzkumů (viz Keller - Mönks - Sternberg - Subotnik: International Handbook of Giftedness and Talent second edition. Elsevier Science, Oxford, 2000, str. 308).

Vysvětlivky

1. Srovnej např. Dacey - Lennon: Kreativita. Grada, Praha, 2000, nebo Keller - Mönks - Sternberg - Subotnik: International Handbook of Giftedness and Talent second edition. Elsevier Science, Oxford, 2000.
2. Srovnej Dacey - Lennon: Kreativita. Grada, Praha, 2000, str. 82.
3. Přestože jsme neučinili „horizontální" analýzu dat (tedy zjištění, zda většina z uváděných kategorií se skutečně vyskytuje u stejných dětí), k tvrzení nás opravňuje kategorie „tradice nadání", kterou jsme soubor rozdělili a podle které jsme vyhodnocovali všechny následující proměnné.
4. Otázka zněla: „Popište hodnotový systém rodiny tak, jak jej pozorujete."
5. K tvrzení, že uvedené proměnné spolu souvisí, nás opravňují zde neuvedené údaje vyplývající z kontingenčních tabulek (např. vztahy v rodině a poznání jako rodinná hodnota má dvojnásobnou četnost u jedinců, kteří jsou z rodin s výskytem nadaného jedince).
6. S výjimkou dvojice VOŠ a VŠ u vzdělání matek. Výsledek ovšem zkresluje příliš nízký počet matek s vyšším odborným vzděláním (pouze 6). Z tohoto důvodu jsme také tuto kategorii nezařadili do grafu.

Citace původního článku

HEIDER, David. Rodina a nadané dítě. Metodický portál: Články [online]. 05. 06. 2008, [cit. 2012-11-17]. Dostupný z WWW: http://clanky.rvp.cz/clanek/c/z/2364/RODINA-A-NADANE-DITE.html. ISSN 1802-4785. Publikováno pod licencí

Související odkazy

• Odborné informace => Vyšetření v pedagogicko-psychologické poradně

5.6.2008

Klíčová slova: nadané dítě, nadaný žák, rodina, rodinné zázemí, kulturní zázemí, rodinné podmínky, hodnotová orientace rodiny

Zpět