Bádání s nadšením

Kateřina Vágnerová (Masarykova základní škola Klatovy, tř. Národních mučedníků 185), Jana Rožňová (Masarykova základní škola Janovice nad Úhlavou)

Plná verze konferenčního příspěvku na téma „badatelská činnost v Klubech nadaných dětí na prvním stupni ZŠ“, prezentovaného na konferenci Veletrh nápadů učitelů fyziky ve dnech 30. 8. – 1. 9. 2019 v Hradci Králové.


Anotace:

Badatelská činnost je komplexní aktivita vyžadující uplatnění mnoha dílčích schopností. Pro nadané a mimořádně nadané děti už na prvním stupni ZŠ představuje vhodnou příležitost pro rozvoj jejich kognitivních schopností. Samotná badatelská aktivita pro prvostupňové děti přitom nemusí být složitá na přípravu, musí však pro děti znamenat zajímavý úkol adekvátní složitosti. Jako příklad uvádíme badatelskou lekci na téma vážení.

Klíčová slova:

badatelství, nadání, nadaný žák, mimořádně nadaný žák, klub nadaných dětí, podpora nadání, kognitivní funkce, vážení

Zvídavost a radost z objevování světa kolem nás je pro děti přirozená záležitost. Pro nadané a mimořádně nadané děti je to však záležitost takřka nutná. Proto se, zvláště prvostupňové děti, s nadšením zapojují do badatelských aktivit. Na Klatovsku se nám pro ně podařilo vytvořit pestrou síť volnočasových aktivit. Mezi naše aktivity patří vědecké bádání, provádění experimentů, sestavování technických přístrojů, nebo řešení logických úkolů, hlavolamů, luštění šifer a hraní deskových her.

Vymezení pojmů „nadaný žák“ a „mimořádně nadaný žák“

Zabezpečení vzdělávání nadaných a mimořádně nadaných žáků je na úrovni základního vzdělávání povinnou součástí ŠVP. Podle individuálního vzdělávacího plánu (IVP), se na úrovni základního vzdělávání mohou vzdělávat pouze žáci se speciálními vzdělávacími potřebami a žáci mimořádně nadaní.

Nadaným žákem se rozumí jedinec, který při adekvátní podpoře vykazuje ve srovnání s vrstevníky vysokou úroveň v jedné či více oblastech rozumových schopností, v pohybových, manuálních, uměleckých nebo sociálních dovednostech.

Za mimořádně nadaného žáka se v souladu s vyhláškou č. 27/2016 Sb. považuje žák, jehož rozložení schopností dosahuje mimořádné úrovně při vysoké tvořivosti v celém okruhu činností nebo v jednotlivých oblastech rozumových schopností, v pohybových, manuálních, uměleckých nebo sociálních dovednostech.“ [1]

Množství žáků s mimořádným nadáním se odhaduje na 3 až 10 %. Mimořádně nadaný žák může disponovat jedním, ale i několika druhy nadání. Mimořádně nadaní žáci mají své specifické vzdělávací potřeby, na něž je třeba reagovat a vytvářet pro ně vhodné podmínky. „Škola je povinna vytvářet ve svém školním vzdělávacím programu a při jeho realizaci podmínky k co největšímu využití potenciálu každého žáka s ohledem na jeho individuální možnosti…Škola je povinna využít pro podporu nadání a mimořádného nadání podpůrných opatření podle individuálních vzdělávacích potřeb žáků v rozsahu prvního až čtvrtého stupně podpory.“ [2]

Pro rozpoznávání a rozvíjení mimořádného nadání má základní vzdělávání zcela zásadní význam. Především jde o etapu vzdělávání, kterou prochází celá populace žáků. Zároveň jde o období, které je dostatečně dlouhé pro systematické sledování žáků, pro rozpoznávání jejich nadání, pro vhodnou motivaci a rozvoj jejich nadání i pro možnost jejich uplatnění v konkrétních činnostech. Tito žáci potřebují specifickou péči a pomoc ze strany školy i rodiny, především při stimulaci a vytváření vhodných podmínek.

Možnosti podpory nadaných dětí na ZŠ

České školství nabízí hned několik možností způsobů podpory vzdělávání nadaných a mimořádně nadaných žáků. V zásadě je můžeme rozčlenit takto: dle způsobu úpravy vzdělávacího obsahu v čase akcelerace (urychlení vzdělávání) nebo obohacení (enrichment), dle způsobu úpravy vzdělávacího prostředí inkluze nebo separace.

České školství podporuje inkluzi nadaných a mimořádně nadaných žáků do běžných školních tříd. Nicméně za účelem podpory vzdělávání nadaných a mimořádně nadaných žáků mohou vznikat i oddělené třídy a školy pro nadané. Nebývá to však zvykem, proto se Kluby nadaných dětí a jim podobné aktivity na školách nabízí jako vhodná příležitost pro cílený rozvoj nadaných dětí.

Kluby nadaných dětí

Jedná se o volnočasovou aktivitu pro zvídavé děti přímo ve škole. Výběrovým kritériem je zájem dítěte. Cílem je podchytit nadané děti a poskytnout jim dostatečný prostor pro rozvoj jejich nadání. Naše kluby jsou určené prvostupňovým dětem a nabízí komplexní rozvoj a uplatnění jejich schopností, dovedností i postojů.

Nadané děti mají často velice široké nebo/a velice detailní encyklopedické znalosti v jednotlivých oblastech svého zájmu a nadání, které ale nemohou nikde uplatnit, protože ve škole v takovémto rozsahu látka probírána není a ani o detailní výklad ze strany žáků na prvním stupni není zájem. Badatelská činnost na takové úrovni, aby tyto děti mohly své znalosti uplatnit a rozvíjet, se také prakticky nikde neděje – většina aktivit tohoto rozsahu a typu je zaměřena na nadané středoškoláky nebo alespoň děti II. stupně ZŠ.

Prvostupňové děti nemají zkušenosti. Jejich znalosti jsou encyklopedické, ale potřebují více zasadit do oborového rámce, navázat na zkušenosti a propojovat s dalšími (často oddělenými) znalostmi. Právě v tomto vidíme ohromný potenciál v Klubech nadaných dětí a podobných formátech aktivit v místech, kde nemají nadané děti šanci zvolit si upravený vzdělávací systém (třídu pro nadané apod.)

Bádání s nadšením

Badatelská činnost nabízí dětem rozvoj základních návyků pro úspěšné experimentování (zásady bezpečného chování v laboratoři, trpělivost, zásady opakování pokusu, ověřování výsledků a postupů…). Nespornou devizou nadšeného dětského badatelství je nácvik vyvozování.

V našich klubech mají opakovaně děti možnost zažít badatelský přístup k položené otázce / nastolenému problému. To znamená nejprve si ujasnit a shrnout všechny informace, které už k danému tématu máme. Navrhnout hypotézy, vyslovit domněnky, uplatnit schopnost predikce. Následuje tvorba strategie, návrh řešení problému, návrh provedení experimentu, jeho realizace a to nejdůležitější: závěr. Závěrem badatelské činnosti totiž není to, že experiment proběhl, ale popis jeho průběhu, pojmenování příčiny a důsledku.

Podle Piageta se u dítěte ve věku 7–12 let vyvíjí schopnost pojmenovat vnější příčiny jevů, takto staré děti ale nejsou ještě schopné abstrakce. Teprve ve věku od 12 let výše, dle Piageta věk formálních operací, nastupuje abstraktní myšlení, schopnost metodického postupu, vytváření hypotéz a prognostické myšlení [3]. Rozvinutí tohoto stadia nedosahují ani mnozí dospělí. Přitom schopností abstraktního myšlení je ovlivněna celá osobnost člověka.

Z našich vlastních zkušeností z badatelské činnosti ve zmíněných klubech nadané děti často předbíhají v kognitivní oblasti svůj věk. Již před 12. rokem života (některé i hluboce před 12. rokem) jsou schopné vytvářet relevantní hypotézy, predikovat na základě svých předchozích zkušeností nebo svých encyklopedických znalostí. Nicméně jako u všech lidských činností, je potřeba těmto dětem dát k takovým činnostem prostor a připravit podnětné prostředí.

Náplň Klubů nadaných dětí – rozvoj badatelství

Samostatná badatelská činnost je komplexní aktivita vyžadující uplatnění mnoha dílčích schopností. K tomu, aby byly děti schopné bádat, potřebují rozvíjet své kritické myšlení a vyjadřování. Za tímto účelem zařazujeme do aktivit klubů pravidelně také čtenářské, jazykové a diskusní aktivity. Byť by se mohlo zdát, že jsou vzdáleny přírodovědnému bádání. Některé lekce pro děti připravujeme dle metodiky RWCT (Reading and Writing for Critical Thinking). Hlavním cílem RWCT programu je, aby se žáci stali samostatnými mysliteli a čtenáři, kteří se dokážou na věci dívat z různých úhlů pohledu, jsou zvídaví a cítí lásku k vědění a zodpovědnost za svět, ve kterém žijí [4]. Matematické, logické, prostorové, strategické hry a hlavolamy, se kterými se dětmi v klubech také setkávají, rozvíjí logiku, usuzování, práci dle návodu, tvorbu strategií ke zvládnutí úkolu, spolupráci mezi sebou. Tyto schopnosti opět patří k dílčím potřebám pro badatelství.

V dětském badatelství se neomezujeme jen na experimenty proveditelné v laboratoři, naopak většinu z nich volíme takové, které se dají zopakovat v domácím prostředí. Z každého bádání totiž vzejdou další otázky a děti vybízíme, aby v bádání pokračovaly i doma. Mnoho badatelských aktivit směřujeme ven.

K badatelství patří i využití moderních technologií. Děti se tak učí nebát se používat přístroje a pochopit, co dělají. Samostatnou kapitolou je použití počítače / tabletu jako nástroje. Jednak se dá počítač / tablet využít jako programovací nástroj (s příslušným softwarem např. pro LegoBoost či LegoWEDO), dále pak ho lze využít k různým záznamům při experimentech (fotografie, záznam dat). Samostatnou kapitolou je využití statistických metod. Za tímto účelem spustil Český statistický úřad projekt Minisčítání [5], který umožňuje dětem vidět statistické zpracování dat a umožňuje jim s nimi pracovat. Relevantně posoudit zobrazená data, orientovat se v grafech a verbalizovat zjištěné skutečnosti jsou další z potřebných dovedností pro badatelskou činnost, které je potřeba postupně budovat.

Poslední možností využití počítače jako nástroje k badatelství dětí, je jeho využití ke komunikaci. Jednak je možné pomocí skypu komunikovat s jinými dětskými kolektivy napříč planetou, dále je také možné spojovat se s odborníky z celého světa. V rámci aktivity Virtual field trip (podrobnější popis všech virtuálních aktivit viz [6]) tak děti mohou navštívit muzea či zajímavá místa i s výkladem odborníka.

Samotná badatelská aktivita pro prvostupňové děti přitom nemusí být složitá na přípravu. Musí však pro děti znamenat zajímavý úkol adekvátní složitosti. Jako příklad takového úkolu uvádíme badatelský klub na téma vážení. Po praktickém seznámení se s principem vážení na rovnoramenných vahách byla položena otázka, jak zjistíme, kolik váží jedno zrnko rýže. Přitom k dispozici dostaly děti dohromady balík rýže. Klub se odehrával ve školní fyzikální laboratoři s dostatečným množstvím rovnoramenných vah, aby mohly děti pracovat ve dvojicích, maximálně trojicích. Dětské skupinky zkoušely nejprve zvážit opravdu jedno zrnko, což se experimentálně ukázalo jako nemožné. Po diskusi dětí mezi sebou vytvořily strategii zvážit 10 zrnek a následně dělením zjistit, kolik váží jedno zrno. Nicméně po provedení vážení a zapsání všech získaných výsledků, zjistily, že se výsledek výrazně liší pro každou skupinu. Chvíli děti diskutovaly příčiny, a pak stanovily další měření pro 100 zrnek, na jejímž odpočítání se podílely všechny skupinky (každá skupina měla za úkol odpočítat a přisypat 10 zrnek rýže). Závěrečná diskuse se zabývala zobecněním všech zajímavých poznání z provedených činností. Tato aktivita v sobě zahrnovala nejen činnost vědeckou měřící a poznávací, ale také výraznou diskusní a dedukční část.

Sdílení nápadů a inspirace

Nejnáročnější při plánování náplně Klubů nadaných dětí je samozřejmě najít relevantní obsah. Za tímto účelem jsme zřídili uzavřenou FB skupinu s názvem Kluby nadaných dětí. Je určena všem učitelům a lektorům podobných volnočasových aktivit pro nadané děti pro rychlou výměnu nápadů – fotografii a komentář.

Zdroje a odkazy

  1. § 27, odst. 2 Vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných
  2. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (verze platná od 1. 9. 2017)
  3. Piaget, J. C. - Inhereldová, B.: Psychologie dítěte. Portál Praha, 2001. ISBN: 80-7178-608-X
  4. http://www.kritickemysleni.cz/oprogramu.php
  5. https://www.czso.cz/csu/miniscitani
  6. https://education.microsoft.com/skype-in-the-classroom/overview

Související odkazy

1.10.2019

Bádání s nadšením
1.10.2019 Kateřina Vágnerová


Zpět