Nadané dítě ve škole: Náměty do výuky pro celou třídu

Co je nadání? Jak poznat nadané dítě? Je nadání výhoda, nebo spíše handicap? Co nadané děti ve výuce potřebují a jak jim to poskytnout? Metodika v knize Nadané dítě ve škole odpovídá na tyto otázky stručně, přehledně se zaměřením na praxi. Nabízí učitelům návod, jak nadané dítě rozpoznat, protože to nemusí být vždy úplně jednoduché, a jak s ním ve výuce pracovat. Rodičům nadaných dětí se může stát vodítkem při výběru školy. 


AutorAutor: Cihelková, J.


V knize najdete návrhy systémových strategií k zajištění adekvátního přístupu k nadaným dětem, které škola může začlenit do svého vzdělávacího programu, a také zásobník v praxi ověřených aktivizujících učebních metod upravených pro potřeby nadaných žáků, který je určený jednotlivým učitelům k využití v přímé výuce.

Autorka se zaměřuje na rozvoj dovedností učitelů individualizovat výuku pomocí aktivizujících učebních metod. Individualizace výuky je přitom jediným způsobem, jak v praxi realizovat inkluzivní vzdělávání. Proto může být – přestože cílí především na nadané děti – využívána k práci s celým třídním kolektivem.

Nakladatelství Portál, s.r.o.
ISBN: 978-80-262-1248-5
Počet stran: 128
Rok vydání: 2017

S laskavým svolením nakladatelství Portál zveřejňujeme ukázku z knihy:

Úvodem

Vážení kolegové, dostává se vám do rukou metodika výuky nadaných žáků. Mým cílem je poskytnout vám stručný přehled základních možností práce s nadanými dětmi v běžné škole a třídním kolektivu. V první části knihy najdete návrhy systémových strategií, které je vhodné a možné uskutečňovat pouze spoluprací celého pedagogického týmu. Takové strategie doporučuji začlenit do školního vzdělávacího programu. Druhou část knihy tvoří zásobník aktivizujících vyučovacích metod, které jsou určené jednotlivým učitelům k použití v přímé výuce. Každá z těchto aktivit je ověřená v praxi a je možné ji přizpůsobovat a pozměňovat tak, aby vyhovovala složení právě vaší třídy. Metody jsou koncipovány tak, aby umožňovaly efektivní výuku nadaných dětí inkluzivní formou, tedy v rámci třídního kolektivu. V třetím oddílu metodiky je představen program Nadaný žák, který byl vytvořen, realizován a postupně rozvíjen konkrétní základní školou. V této části najdete i příklad individuálního vzdělávacího plánu pro nadané dítě, v tomto případě pro nadanou dívku vstupující do první třídy. Závěr metodiky nabízí teoretické didaktické základy, na kterých můžete připravit program pro inkluzi nadaných dětí vyhovující právě vaší škole.

Nadaných dětí se týká inkluzivní vzdělávání, které je stále více akcentováno a v dnešních dnech se díky projektu Společné vzdělávání stává dokonce direktivou. Přesto je specifickým vzdělávacím potřebám nadaných dětí dlouhodobě věnována jen okrajová pozornost. Je zarážející, jak častý je názor, že nadané děti mají oproti ostatním výhodu už tím, že jsou nadané, a není tudíž třeba jim pomáhat. Nikoho dnes nenapadne zpochybňovat nezbytnost individuálního přístupu a zohlednění dětí s SPU, ADHD a podobně, ale pokud jde o děti nadané, najednou se objevují rozpaky, neochota či nezájem. Jako by individuální přístup k nadaným dětem a zohlednění jejich vzdělávacích potřeb byly něčím nemravným až hříšným: slovo elitářství číhá hned za rohem, připraveno nastoupit na scénu. „Co by ještě chtěly, jsou chytřejší než ostatní a máme jim pomáhat?“

Lidé, kteří zastávají takovéto názory, si neuvědomují jednu zásadní věc. Odlišnost se v dětském kolektivu nepromíjí. A nadané děti odlišné jsou. Často bývají odmítané ostatními dětmi, vysmívané nebo dokonce šikanované. Jejich potřeba zařadit se úspěšně do kolektivu může vést mimo jiné i k zakrývání vlastního nadání. Schválně dělají v testech chyby, jsou-li zkoušeny ústně, mlčí a dívají se zarytě do země, nebo naopak „šaškují“ ve snaze zaujmout spolužáky. Podnikají zkrátka cokoli, jen aby na ně přestali pokřikovat „šprte“ a ubližovat jim. Takovéto školně neúspěšné a v kolektivu neoblíbené dítě učitel málokdy „podezírá“ z nadání.

A tím se dostáváme k dalšímu problému, který v českých školách panuje. Učitelé až příliš často neumějí nadané děti rozpoznat. Dokladem jsou výroční zprávy škol, kde se dozvíme, kolik bylo v kterém roce integrováno dětí s SPU, zdravotním postižením atd., ale v kolonce integrace nadaných obvykle najdeme hezkou kulatou nulu. „U nás žádné nadané děti nemáme,“ argumentují učitelé. Není to pravda. Nadaných jedinců, tedy těch, kteří mají IQ vyšší než 130, jsou v populaci 2–3 %. Spolu s mírně nadanými (IQ nad 120), kterých je přibližně 10 %, tvoří tedy významnou skupinu. Je vysoce nepravděpodobné, že by na běžné základní škole nebyla tato skupina nijak zastoupena. Jen se nesmíme nechat unést mylnou představou, že nadané dítě je bezproblémové, má samé jedničky, úsměv na líčku a ve vláskách mašličku.

Nadání se navíc často vyskytuje v kombinaci například se specifickými poruchami učení. V takovém případě před sebou máme dvakrát výjimečné dítě. Připravit a realizovat individuální vzdělávací plán pro ně je zkouškou profesionálních schopností učitele.

Jana Cihelková

URL URL: http://obchod.portal.cz/nadane-dite-ve-skole/


Zpět