Sociální a emocionální problémy

Na tuto otázku hledá odpovědi mezinárodní projekt inEDU (neboli inclusive education) podpořený programem Erasmus+, který se zaměřuje na inovativní přístupy k inkluzi dětí s původem v jiném kulturním prostředí. Projekt je založený na vzájemné spolupráci mezi odborníky a učiteli z několika evropských zemí a míří jednak na učitele v mateřských školách, děti a jejich a rodiče, tak na odborníky v oblasti předškolního vzdělávání, legislativní systém a lokální, státní a evropskou úroveň celkově.

Projekt INEDU, podpořený programem Erasmus+, se zabývá inovativními přístupy k inkluzi dětí s původem v jiném kulturním prostředí v mateřských školách. Jedním ze záměru tohoto projektu je prostřednictvím čtyř workshopů učitelům a studentům oboru Učitelství pro mateřské školy (Pedf UK) zprostředkovat nové informace, které by jim mohly pomoci v jejich práci s dětmi a rodiči s odlišným kulturním původem. Naší snahou je jak hledání nových možností efektivní práce, tak i sdílení v praxi ověřených činností a metod. Během projektu se učitelé seznámili a také v mnoha případech si prakticky vyzkoušeli činnosti, které se dají využívat při jejich výuce.

Pracuji jako učitelka v menší dvoutřídní vesnické školce nedaleko Kladna. V září 2016 do naší školky nastoupily dvě děti z ciziny s odlišným mateřským jazykem. To pro mě přineslo velkou výzvu, jak těmto dětem pomoci s adaptací do našeho prostředí. Přihlásila jsem se na školení: Logopedický asistent, hledala na internetu, půjčovala si odbornou literaturu v knihovně a mezitím jsem aplikovala v praxi získané informace. Poté jsem prostřednictvím jednoho z rodičů objevila možnost využít výměnný program pro učitele v Integrated Primary School Windmill v Dungannonu v Severním Irsku, kde se většina škol stále dělí na protestanské a katolické (v integrovaném vzdělávání jsou zastoupeny obě skupiny). Cesta se uskutečnila v rámci projektu inEDU (Inclusive education model for children with migration background in pre-primary education), který realizuje nezisková organizace EDUcentrum společně s partnery z dalších 9 evropských zemí v rámci programu ERASMUS+. Nemohla jsem tuto nabídku odmítnout. I když jsem se obávala, že moje angličtina není na takové úrovni, abych byla schopna vést plynulý rozhovor. Nakonec ve mně ale přece jen převážila zvědavost vidět inkluzi v praxi.

Jestliže někdo pracuje nebo žije s nadanými dětmi, pak má-li je charakterizovat, jsou nejčastěji zmiňovanými rysy intenzivnost a vnímavost. A to intenzivnost pocitů, prožitků a vnímavost k fyzickému prostředí i k jiným lidem. Koncepce nadměrné vzrušivosti neboli supersenzitivity je cestou, jak tuto intenzivnost a vnímavost zkoumat.

Jedním z typických znaků nadaných dětí je to, že hodně mluví. Svou rozsáhlou slovní zásobou již v raném věku udivují posluchače a dostává se jim za to patřičné chvály.

Neznepokojujte se, pokud vaše dítě používá drobné lži … může to být známkou inteligence. Podle některých výzkumů mají děti, které se už od útlého věku uchylují k drobným lžím, větší naději stát se úspěšnými vedoucími pracovníky.

I když se v našem státě postupně zvyšuje informovanost o možnostech vzdělávání nadaných dětí, stále vždy hlavní pomocí zůstává rada a pomoc konkrétnímu žákovi v konkrétní situaci. V roce 2007 jsme na webových stránkách Centra nadání zřídili on-line poradnu, kde mohou rodiče či učitelé (třeba i anonymně) vznést dotaz, na který některý z odborných členů Centra odpovídá. Za tři roky je v poradně více než 100 takto zodpovězených dotazů. Některé problémy se opakují, jiné jsou unikátní a specifické.

Mezi odborníky neexistuje jednoznačná shoda, zda se u rozumově nadaných dětí vyskytují ve větší míře sociální a emocionální problémy.

Ve svém příspěvku se autorka věnuje sociálním a emocionálním problémům mimořádně nadaných dětí. Odborníci rozlišují dva typy zdrojů problémů – exogenní (vnější) a endogenní (vnitřní). V mnoha případech se u mimořádně nadaných jedná o kombinaci těchto charakteristik. Autorka uvádí několik možností, jak těmto problémům předcházet.