Krajské kolo Logické olympiády 2009 v Jihočeském kraji

Jan Herrmann

Stojím jednou v červenci na pumpě v Dolním Dvořišti, cestou z Rakouska vyhládne. Zvoní telefon. Zvednu ho a přemýšlím, jestli jsem ještě na roamingu nebo už v české síti, a sotva vnímám to, co se mi snaží Tomáš Blumenstein říct. Mluví o nějaké akci, kterou je třeba provést ve všech krajích, i v tom našem, Jihočeském. Prý v listopadu. Hlavou mi jdou všechny naplánované pracovní úkoly a slibuji účast jen napůl.

V září se Tomáš ozval znovu. Už vím, že se jedná o Logickou olympiádu a pomalu se dostávám do obrazu. Je potřeba zorganizovat výběr těch nejlepších Jihočechů, kteří se zúčastní finále v Poslanecké sněmovně. Vzedme se ve mně patriotismus, říkám si, že naše žáčky a studentíky nemůžu nechat na holičkách, a dávám se do organizování.

Místo konání, časový plán, věcné ceny, známý obličej na vyhlášení výsledků, neznámé obličeje na opravování testů, sponzoři, kteří pomohou s věcným zabezpečením. Je toho celkem dost. Podaří se mi usmlouvat cenu za pronájem zasedací místnosti na radnici. První úspěch, mám radost. Tým se obměňuje. První sponzor mě neposlal k šípku, budou jogurty. Hurá! Co jen těm soutěžícím vymyslet za ceny? Menším dětské mikroskopy, větším Sudoku a magnetické kuličky aka Neocube. Všem nějaké malé hlavolamy, vítězům MP4ky. Pomalu se mi to doma hromadí. Další sponzor se ozval – máme ceny pro všechny, nikdo neodejde s prázdnou! Igelitka s bonbony, tričkem, čepicí a šňůrkou na krk pro každého, to nevypadá zle.

Je třeba přehodnotit role v týmu, jsme jen čtyři. Catering si dovolit nemůžeme, takže v předvečer dne D se z nás stávají i kuchtíci. Vytváříme miniaturní pizzy – desítky, možná stovky. Krabice s cenami, vytištěnými testy, diplomy, tašky s dárky od E.On, banány a mandarinkami, celé kartony minerálek, to všechno se musí vejít do mého nebohého autíčka. V pátek ráno všechno nanosit do zasedačky, zkontrolovat občerstvení a připravit Lipánky, které nám pro děti věnovala Madeta, vylepit šipky a programy, rozmístit čísla a připravit jmenovky. Půl hodiny před oficiálním začátkem se hrnou první nedočkavci, takže ani přestávka na kafe se nekoná. Sluníčko prosvítá žaluziemi, převlékám si propocenou košili a pouštíme se do toho …

Naše „recepční“ zvládá davy soutěžících i rodičů na jedničku, opravující všechny testy zkontrolovali dvakrát, spuštěná krev z nosu malé holčičky taky nebyla zvlášť tvrdým oříškem. Jak ale přesvědčit mladý pár, který se dožaduje účasti na semifinále, že mezi semifinalisty nepatří, že je nemáme na seznamu? Sice žádný potvrzovací mail nedostali, ale byli přece na tom listu … no … těch 75 % úspěšných řešitelů … tak jsou tady. Asi jsem nevypadal, že bych je chtěl nechat soutěžit. Obličej „Buldok č. 3“ a prst zapíchnutý do seznamu čtyřicítky semifinalistů zafungoval a neúspěšní kandidáti se šourají do nejbližší hospody.

Přestává fungovat mikrofon, na památku mám v rukávu díru z vyteklé baterie. Konečně máme vítěze! V kategorii SŠ vítězí Lenka Čurnová z Gymnázia Jírovcova a nejlepší mezi žáky ZŠ je Jakub Jelen ze ZŠ Borová Lada. Pan Vodička, náměstek českobudějovického primátora, předal s úsměvem ceny vítězům, přidal i několik povzbudivých vět a nakonec se nechal odchytit i paní novinářkou. Fotky šťastných vítězů, někteří tomu ještě nevěří. Sklízíme poslední zbytky krabic, tři pytle odpadků a rozcházíme se v míru. Teď ještě rozeslat fotky sponzorům, odevzdat účtenky a konečně si od Logické olympiády odpočinout. Volá Tomáš a ptá se, co děláme 30. listopadu…

Související odkazy

12.11.2009


Zpět