A zase za rok aneb Příměstské kempy

Kempy opět potvrdily moji teorii, že děti fungují na sluneční energii. Člověk se snaží vymyslet takový program, který by účastníky kempu nejenom bavil, ale pokud to jde, i zabavil natolik, aby svoji energii nevěnovali vymýšlení různých alotrií. A nejlepší variantou je to, když program děti unaví. To dozajista ocení i rodiče, kteří si svá dítka k večeru vyzvedávají a sami jsou utahaní z práce. Z vlastní zkušenosti můžu ale říci, že to se povede opravdu málokdy. Na konci dne nejenom že nechtějí odejít z Centra nadání, kde se kempy konají, jsou ale i plné energie a zážitků, které musí svým rodičům sdělit. Rodič se ani nemusí ptát nás lektorů, co se celý den dělo. Hned po příchodu se na něj totiž spustí lavina poutavého líčení. Proto je nandávání botiček a oblékání doprovázeno poutavým líčením účastníků a opětovnými dotazy rodičů, jestli má dítě batůžek a ta bunda je opravdu jeho. Místo batůžku a lahve s pitím ale účastník křečovitě v rukou svírá složenou origami vlaštovku nebo vlastnoručně vyrobenou kouzelnickou hůlku. Zážitky z jednoho dne jsou tématem od té doby, co rodič s účastníkem opustí Centrum nadání, až do snídaně následujícího dne. A po příchodu domů se celý tento cyklus opakuje.

Co způsobuje toto nadšení dětí? Jednak je to určitě pestrost programu a aktivit, ze kterých si dítě může vybrat. A nabídka je opravdu široká. Snažíme se o to, abychom mohli vyhovět jakémukoliv požadavku účastníků. Zní to možná jako otřepaná fráze z nějakého reklamního prospektu, ale důležitý je i individuální přístup a snaha splnit všechny požadavky rodičů i dětí. Stává se často, že účastníkům kempu je od pěti do šestnácti let. Většinou ale tento věkový rozdíl mizí, účastníci vytvoří jednu velkou partu a aktivně se účastní třeba týmových her.

Letošní kempy například nabídly týmové hry procvičující paměť, verbální schopnosti nebo znalosti světa Harry Pottera. Tomuto čarodějnickému učni byl věnován celý jeden týden a aktivity na něm byly laděny do kouzelného světa J. K. Rowlingové. A tak si účastníci mohli vyzkoušet soubojnický klub, vyrobit vlastní kouzelnický klobouk nebo zhlédnout filmové ukázky. Samozřejmě nechyběly tradiční aktivity jako hraní všemožných deskových her nebo dětmi milovaná japonská taneční hra DDR. Zajímavé je, že děti dokáží vydržet zdokonalovat svoje taneční dovednosti celé odpoledne na jedné jediné písničce. Zatímco nám, lektorům, někdy dokola ohrávaná melodie disko písničky začíná pomalu lézt na nervy, účastníci vesele skáčou a oznamují, o kolik si zlepšili svůj osobní rekord. DDR ale není jediná možnost, jak si děti mohou vybít svoji touhu po fyzické aktivitě. V programu dne má své čestné místo i vycházka na hřiště v parku Hadovka, které nabízí nepřeberné množství prolézaček, houpaček a skluzavek. Vedle cvičení pro tělo každý den čeká na zájemce i cvičení pro mysl, různé hádanky, kvízy a hlavolamy zaměřené na rozvíjení všech druhů inteligence. Také výtvarně zaměření jedinci si přijdou na své. Malování na hedvábí, na textil, skládání origami nebo tvoření ze samotvrdnoucí hmoty – nabídka uměleckých činností svojí pestrostí překvapí. Vypsání kompletního seznamu toho, co lektoři nabízejí, by zabralo několik stran. Na ochutnávku přikládám krátký seznam – programování, přednášky o počítačové grafice, diskusní kroužky, workshopy novinařiny, základy finanční gramotnosti, Dračí doupě. Toto všechno bylo nabízeno i letos.

Čtyři týdny příměstských kempů byly opravdu nabité. Nejenom co se programu týče, ale i počtem účastníků. Každý rok zájem o kempy roste. Přesto jsme schopni každý rok nabízet pestřejší program, a čím více zkušeností získáváme, tím nás, lektory, tato práce víc baví. I když je někdy celotýdenní působení na kempu náročné jak psychicky, tak fyzicky, pocit, že děláme něco užitečného, nám všechny útrapy vynahradí. A co může být více naplňující než to, když za vámi přijde šťastné dítě a řekne: „Těším se za rok!“

Související odkazy

• Odborné informace => Letní campy

10.9.2012

Zpět