Velikost dětského mozku závisí na postavení rodičů
Neurovědci už dávno vědí, že děti pocházející z rodin s vyšším socioekonomickým statusem vykazují oproti svým vrstevníkům z rodin se společensko‑ekonomickým postavením nižším lepší výsledky v řadě kognitivních testů, včetně skóre IQ, schopnosti vyjadřování, čtení i psaní, a také v testech tzv. exekutivních funkcí, odrážejících schopnost soustředit pozornost na plnění zadaných úkolů. Příčiny těchto rozdílů zkoumali a hodnotili politici, ekonomové, sociologové – a naštěstí i lékařská věda.
V určitém věku se náš mozek nejsnáze naučí určité schopnosti. Vědci rozdělují období vývoje mozku na senzitivní a kritické. Pokud víme, v čem jsou odlišné, porozumíme, co malé děti potřebují pro svůj rozvoj.
Právě ta nyní potvrdila, že uvedené rozdíly nejsou pouhým důsledkem horšího přístupu ke vzdělání a povolání, nýbrž že přímo korelují s velikostí mozků vyvíjejících se dětí a adolescentů. To může mít dalekosáhlé dopady nejen vědecké, ale i praktické, neboť jde o další argument ve prospěch časných intervencí zaměřených proti bídě a chudobě. Několik studií potvrdilo, že klíčové oblasti lidského mozku, zejména ty, které se podílejí na paměťových a řečových schopnostech, jsou u dětí ze vzdělanějších a lépe postavených rodin větší, vyvinutější (eventuálně obojí) než u potomků rodičů chudších a hůře postavených.
Celý článek na webu tribune.cz
Reference
- Noble KG, Houston SM, Brito NH et al. Family income, parental education and brain structure in children and adolescents. Nature Neuroscience 2015; 18(5): 773–778. doi: 10.1038/nn.3983.
26.5.2015