Zeptejte se nás

Chtěli byste se nás na něco zeptat a nevíte, na koho přesně se obrátit? Pošlete nám svůj dotaz prostřednictvím níže uvedeného formuláře. Na Vaše dotazy odpovídají členové Mensy Česko (seřazeno abecedně podle příjmení):

Tomáš Blumenstein Magdalena Čavojská Petr Čavojský Hana Kalusová Petr Mazal Lucie Měchurová Zuzana Poláková Jarka Marčeková
Tomáš
Blumenstein
Magdalena
Čavojská
Petr
Čavojský
Hana
Kalusová
Petr
Mazal
Lucie
Měchurová
Zuzana
Poláková
Jarka
Marčeková

Předem Vás však upozorňujeme, že všichni výše uvedení lidé se Mense Česko věnují jako dobrovolníci ve svém volném čase. Může tedy trvat poměrně dlouho, než se dočkáte odpovědi na svou otázku. Než nám svůj dotaz pošlete, prosím podívejte se do již zodpověděných dotazů, které jsme pro přehlednost roztřídili podle témat i podle věku dítěte. Možná právě tam na svou otázku najdete odpověď.

Štítek: problémy ve škole

Hledat:
Dotaz č. 271 (5.7.2019)
Dobrý den, náš syn, nyní 7 let, byl v předškolním věku velmi nadané dítě. Ve 4 letech se naučil číst. Jeho matematické a logické schopnosti byly daleko převyšující jeho vrstevníky – v 5 letech dokázal bez problémů sčítat trojmístná čísla, začal se zajímat o násobení, o fyziku a další. Měl i velkou slovní zásobu a uměl se krásně vyjadřovat, chápal například ironii a dokázal ji sám použít i vysvětlit. Byl velice vnímavý a citlivý.
Problém nastal, když jsme šli k zápisu do první třídy. Nechtěli jsme, aby šel na naši spádovou školu, protože jsme na ni neslyšeli příliš kladné reference. Zkoušeli jsme tedy několik dalších škol v okolí. Na všech školách, kam jsme přišli, byl náš syn hodnocen velmi kladně, dokonce nám i několikrát paní učitelky řekly, že je jim líto, že nejsme spádoví, takže ho asi nebudou moci vzít a také nám bylo řečeno, že by mohl rovnou do druhé třídy. Nakonec se zadařilo a na jednu školu v okolí byl náš syn přijat do prvního ročníku. Bohužel mám pocit, že si nějak „nesedli“ s paní učitelkou. Paní učitelka ho často napomíná kvůli dle mého názoru zvláštním důvodům. Poprvé se na něj zlobila už druhý den ve škole za to, že si do notýsku zapsal, co mají dělat za DÚ, pak se jednou stalo, že nerozdělil číslo 1 správně, tedy na 0 a 1, ale napsal do sešitu 0 a 0. Paní učitelka mu řekla asi ne příliš vybraným tónem, že toto zvládne i mimino, náš syn se jí bál říci, že tím myslel půl a půl, ale neuměl to napsat. Mimo jiné se stalo že na syna křičela, že nezaplatil 60 Kč na kino, že s nimi nemůže jít atd., syn kino ale měl zaplaceno, dokonce byl v notýsku i její podpis a slovo převzala! Na třídní schůzce jsem se od ní dozvěděla, že synovi matematika moc nejde, že se často plete a hádá výsledky, na to jsem řekla, že když píše úkoly, tak je má bez chyb a její odpověď byla: „Ano máte pravdu, že v písemném projevu on chyby nedělá, ale v ústním se často plete“.
Nyní je můj syn zamlklý, stydí se třeba i pozdravit dospělou osobu, moc nemluví a ani se neumí moc vyjádřit, je na něm vidět jakási dopředu poražená nálada ve všem, co dělá, myslím, že má velmi nízké sebevědomí, krom toho je pravda, že některé dovednosti pozapomněl. Chtěla bych vás poprosit o radu, jak řešit tuto situaci, jestli vůbec nějak řešit? Děkuji.


Odpověď:

Dobrý den, bohužel to, co popisujete se nadaným dětem s nástupem do školy neděje ojediněle. Nezáleží ani tak na tom, na jaké škole dítě je, na osobě pedagoga ale záleží velmi. A pokud daný učitel s nadaným dítětem pracovat neumí, nechce a naopak má tendenci jeho schopnosti snižovat a hledat na něm chyby, pak velmi často dochází ke změně třídy, případně školy. Bohužel některým učitelům nepomůže ani doporučení z Pedagogicko-psychologické poradny, jak s takovým dítětem zacházet, jaké úlohy a jakým způsobem mu zadávat aj. Doporučila bych Vám zkusit s paní učitelkou teď na začátku dalšího školního roku promluvit o tom, co Vás trápí a zkusit nalézt společnou řeč. Pokud to nepůjde a syn se bude ve škole cítit špatně a jednání paní učitelky, které popisujete se bude opakovat, pak Vám skutečně nezbude nic jiného než řešit přestup do jiné třídy nebo školy. Určitě není dobré pro dítě, aby v takovém prostředí zůstávalo a vzdělávání se díky tomu pro něho stalo neoblíbeným a špatným. Ještě se zmíním o „zapomenutí některých dovedností”. Většinou je to tak, že pokud dítě nemá dostatečně motivující prostředí, naopak cítí, že je za své schopnosti a znalosti spíše „trestáno”, raději je přestane projevovat. To se právě může potom jevit tak, že dítě některé věci zapomnělo, nebo už není tak nadané, jako bylo, ale většinou tomu tak není a v jiném prostředí se dokáže opět projevit. 

Držím Vám moc palce, aby nastávající školní rok byl pro Vás i syna lepší, případně, abyste našli pochopení u jiného pedagoga. Lucie Měchurová

Lucie Měchurová Nahoru na začátek stránky

Dotaz č. 236 (8.1.2019)
Dobrý den,
mám desetiletého syna. Již v 5 letech si sám začal násobit, rozdělovat čísla na sudá a lichá, měl otázky typu, kolik je nula minus 15, ... Díky PPP šel předčasně do nultého ročníku, kde měl pedagogožku, co jej skvěle motivovala a syn se začal hodně zajímal, neměl čas „zlobit“. V první třídě si „nesedl“ s panem učitelem, z mého pohledu nezvolil všeobecně dobrý pedagogický přístup. Syn začal stagnovat. Přestěhovali jsme se na jih Čech, ve škole prospívá výborně, do kolektivu se zařadil upozorňováním na sebe. Paní učitelka by si přála hodné, klidné dítě. Na mé žádosti, že by potřeboval jiné příklady, aby se nenudil, mi odvětila, že na jejích hodinách se nemůže nudit. Jsou dny, kdy je „hodný“ a kdy méně. Nyní již řeším PPP v Písku (posunutý termín 28. 1. 2019), přesto jejich radu po telefonu, ať syna zařadí ve škole na matematiku do vyššího ročníku, ředitel ZŠ odmítl pro špatné zkušenosti. Jsme na malém městě, není ani mnoho kvalitních kroužků. Já sama se snažím syna rozvíjet, hodně i emoční inteligenci. Dálkově studuji předškolní pedagogiku v ČB a paní doktorka Havlisová, která nás vyučuje, mi doporučila oslovit Vás. Že se mám na Vás obrátit.
Syn je trochu divočejší, ale když ho zaujmu, zvládáme klidným přístupem vše. Oslovila jsem i jinou ZŠ na našem městě, tam prý rozhodnou o přijetí syna po naší návštěvě PPP. Bohužel ale na matematiku do vyššího ročníku nelze dát z technických důvodů. Nejsem stále spokojená s přístupem obou škol. Já osobně vnímám rozvoj dětí jinak. Snažím se najít pro syna cestu, aby se mu vrátil stejný zájem o vědění, jaký měl. Ve škole tráví mnoho hodin, téměř déle, než se mnou. On se tam netěší, denně řešíme, proč tam má chodit. Ve škole by ho nejradši zařadili mezi problémové děti, ale nikdo mu nabídl zajímavější učivo, ani na mojí žádost. Paní učitelka v něm vidí průměrného žáka. Bez učení zvládá prospívat s jedničkami.
Děkuji za Váš čas a popřípadě rady, jaké je možné řešení pro děti typu mého syna na malém městě. J. K.


Odpověď:

Dobrý den,

v každém případě je dobré, že budete mít již brzy pro školu zprávu z PPP, která může pro školu doporučit další vhodná opatření. Nicméně, jak sama již víte, vždy velmi záleží na konkrétním pedagogovi, který Vašeho syna bude vyučovat. Bohužel i přes to, že škola vyhotoví na základě podkladů PPP individuální vzdělávací plán, nemusí si s tím umět konkrétní učitel poradit. Všeobecně se školy zařazení dítěte do vyššího ročníku spíše brání, je to náročnější na kombinaci rozvrhů, ale také s tím skutečně nemusí mít dobré zkušenosti vzhledem z sociálnímu začlenění mladšího dítěte, které je třeba ještě na vyšší úrovni než oni. Tato situace musí být také velmi dobře zvládnuta ze strany učitele. Doporučovala bych si zkusit s paní učitelkou promluvit, nabídnout jí třeba i pomoc ve formě například dodání zajímavých pracovních listů – některé můžete najít i na našich stránkách nebo třeba poskytnutí nějaké zajímavé hry do výuky. Jinak bych se snažila syna rozvíjet spíše mimo školu v rámci nějaké zájmové činnosti, která ho bude bavit, i když je pravda, že v menších městech jich bývá omezené množství. Mohu Vám také nabídnout účast na našem setkání pro rodiny s nadanými dětmi (nejbližší vypíšeme během příštího týdne a bude se konat v dubnu), kde je možné potkat se s rodiči a dětmi, kteří jsou na tom podobně, případně si popovídat s některým s odborníků na péči o nadané děti. Také můžete zvážit účast syna na našem letním campu, kde máme pro nadané děti uzpůsobený program, který jim vyhovuje. L. Měchurová

Lucie Měchurová Nahoru na začátek stránky

Dotaz č. 235 (3.1.2019)
Dobrý den,
syn (9 let, 4. třída) byl v rámci MŠ paní učitelkou kolem čtvrtého roku věku identifikován jako výrazně nadprůměrný, po dohodě dělal aktivity s předškoláky, mnohdy lépe, než oni. I doma byl velmi zvídavý, sám se učil písmena, počítat, od pěti let hraje na housle, je dobrý na sport... V první třídě nastal zlom, nudil se, bojoval s tím, že plno věcí zná a s nepochopením paní učitelky. Od té doby postupně rezignoval, nemá zájem téměř o nic, školu bere jako nutné zlo, přesto má dost dobré známky, bojujeme se sklony k závislosti na počítačových hrách. Jediné, co ho ještě baví, je stavět ze stavebnic a dělat různé pokusy, u obojího si hledá vlastní cesty a postupy. Vzhledem k výkyvům ve škoních výkonech, různým úzkostem a agresivnímu chování jsme vyhledali psychologa a nakonec dětského psychiatra s výslednou diagnózou ADHD. Je medikován. V PPP nyní celkově v nadprůměru až vyšším nadprůměru, akorát rychlost se z maxima stáhla na průměr ;)
Obávám se, že zbytečně ztrácí čas a mrhá potenciálem. Jediná „lepší“ škola v okolí je víceleté gymnázium, což nevím, jestli by pro něj bylo vhodné. V okolí nemáme žádné školy spolupracující s Mensou. Mohli byste mi poradit, jak ho motivovat? Existuje něco jako motivační kurz, nebo nějaký mentor i na dálku (velice mu vyhovuje přístup jeden na jednoho)... V PPP nám řekli, že ho musíme zapřáhnout sami, že na školu nemůžeme spoléhat. Ale přece jen, když ho jako rodiče a prarodiče nutíme, aby nám něco četl apod., tak to nemá kýžený efekt. Ještě mě napadlo, jestli by ho třeba nenakopl váš tábor, ale IQ jsme mu neměřili, aby si nakonec nepřipadal ještě méněcennější, pokud by dětem nestačil. Moc děkuji za rady. K.S.


Odpověď:

Dobrý den,

bohužel to, co popisujete, je běžným jevem u nadaných dětí, pokud se jim ve škole nedostane odpovídající péče a pochopení. V tomto případě opravdu velmi záleží na škole a konkrétní paní učitelce. Řešením pro tyto děti bývá osmileté gymnázium, kam bych Vám doporučovala se zajít alespoň se synem podívat, zjistit, jak to tam funguje a zda by mu to tam vyhovovalo. Opět se ale bohužel nedá říct, že každé osmileté gymnázium vyhovuje každému nadanému dítěti, zde opět záleží na přístupu školy, pedagogů, ale i zájmu dítěte. Pokud škola dítě neuspokojuje, zkuste ho co nejvíc zapojit do nějakého zájmového kroužku, který by se věnoval tomu, co ho momentálně opravdu baví a kde by se mohl realizovat a případně najít i podobně laděné děti. Bohužel nepíšete odkud jste, tak Vám nedokáži poradit nic konkrétního.

Co se týká akcí, které pořádáme my, tak bych Vám doporučila přijet na některé z našich Setkání členů a příznivců Dětské Mensy, kde je možnost se potkat se s podobnými dětmi, rodiče mají možnost sdílet své zkušenosti mezi sebou, ale i s odborníky na péči o nadané děti. Pro účast na našich táborech není podmínkou členství v Mense ani absolvovaný test, důležité je, aby dítě zaujal program a dokázalo si v něm najít to své. Pokud máte zájem, podívejte se na termíny, které jsme již vypsali a můžete zkusit syna přihlásit, myslím, že by mohlo být pro něho přínosem být mezi podobnými dětmi, navíc část programu si děti volí podle svého zájmu, což myslím, by ho mohlo také zaujmout.

Lucie Měchurová Nahoru na začátek stránky

Dotaz č. 118 (10.1.2017)
Dobrý den,
můj syn (7 let, 2. třída) je členem Dětské Mensy, dle charakteristik je typické komplexně nadané dítě se všemi negativy. Chodí na běžnou pražskou ZŠ (Praha 9) a dle paní učitelky je zabržděný, natvrdlý, často duchem mimo, nechápe jednoduché situace (přehni papír, napiš jednoduchý popis hračky...). Pochopili jsme,že musí změnit ZŠ a hlavně individuální přístup vyučujícího. Chtěla bych se zeptat, zda máte nějaké zkušenosti (dobré či špatné) s umísťováním takového dítěte, a přístupem k němu, na nějaké pražské ZŠ soukromé nebo státní Nevíme si rady, dle jakého klíče vhodnou ZŠ najít, aby nedostal odpor k učení. Předem moc děkuji, H. S.


Odpověď:

Dobrý den,

bohužel se nezřídka stává, že mimořádně nadané děti mají ve škole problémy, které popisujete. Vše bohužel záleží na přístupu školy a hlavně konkrétní paní učitelky. Pro lepší orientaci ve školách se podívejte na přehled škol spolupracujících s Mensou. Všechny tyto školy jsou v určité míře schopny s takovými dětmi pracovat, některé mají dokonce speciální programy a třídy. V současné době probíhají na většině škol „dny otevřených dveří“, jděte se do některé z nich, která je pro Vás vzdálenostně přijatelná, podívat, abyste si mohli udělat lepší obrázek. Nevím, zda jste se synem absolvovali vyšetření v pedagogicko-psychologické poradně, které je základem pro to, aby škola mohla jeho nadání zohlednit a případně na doporučení vypracovat individuální vzdělávací plán. Za ředitelem školy, kterou případně vytipujete, je dobré jít rovnou s posudkem z poradny, na základě toho Vám rovnou může říct, co jsou případně schopni Vašemu synovi nabídnout. Budu Vám držet palce, abyste našli vhodnou školu, která bude mít kapacitu Vašeho syna přijmout a věnovat se mu tak, jak si zaslouží.

Lucie Měchurová Nahoru na začátek stránky

Dotaz č. 109 (5.12.2016)
Dobrý den,
mám dnes 8letého syna. V roce a čtvrt uměl písmena a čísla, ve 4 letech celkem plynule četl, uměl vlaky celého světa, studovali jsme zeměpisné detaily, poté dopravní systém města, má velmi dobré matematické myšlení. Vyhovovala mu Montessori školka, kde byl ve svém světě čísel, písmen, tvarů a těles… ve školce ho měli za „malého génia“. Nyní je žákem 2. třídy soukromé školy, kde jsem brala jako výhodu malý kolektiv 16 žáků a individuální přístup. Třídní učitelka poznala již v první třídě, že myšlením je o několik tříd výš než ostatní děti. Ve druhé třídě ale vidím, že přestává mít zájem o hlubší studium čehokoliv; individuální studium je spíše o tom, že učitelka se věnuje problémovým žákům, syn se nijak nerozvíjí, spíš naopak. Je demotivován, a sklouzává k nevhodnému chování. Již několik let se potýká s úzkostmi a ne úplně dobrými sociálními dovednostmi, těžko se pohybuje mezi davem stejných lidí, když on je jaksi jiný. Nerada bych, aby rezignoval, aby jeho potenciál zanikl… a hlavně bych chtěla, aby byl v pohodě a šťastný. Obávám se, že to není možné mezi dětmi, kterým nerozumí, nerozumí jejich dětskému blbnutí. Často se snaží jim přizpůsobit, bohužel dost nešťastným způsobem.
Mohli byste mi prosím doporučit, kde nechat synovi otestovat IQ, případně kam se obrátit s žádostí o konzultaci? Mám pocit, že by mu bylo mnohem lépe mezi stejně nebo podobně smýšlejícími dětmi, kde by nebyl za divného, protože spíš než „jablíčkový den v maskách“ by uvítal 4 hodiny matematiky.
Děkuji, L. M.


Odpověď:

Dobrý den,

pokud máte zájem syna nechat otestovat našim testem IQ, podívejte se na termíny testování pro veřejnost, které jsou aktuálně vypsané, nevím, odkud jste, ale snad Vám nějaký bude vyhovovat. V každém případě pro spolupráci se školou a případné vytvoření individuálního vzdělávácího plánu zohledňujícího mimořádné nadání dítěte, je nutné navštívit pedagogicko-psychologickou poradnu a nechat si vypracovat posudek tam. Z Vašeho dotazu bohužel nevyplývá, zda jste toto se synem již absolvovala či nikoliv. Co se týče všeobecné ztráty motivace u dětí po vstupu do školy, tak to je u nadaných dětí ve věku Vašeho syna celkem běžné: na rozdíl od předškolního věku už děti ve druhé, třetí třídě nemají takovou potřebu samy od sebe získávat nové a nové informace. Samozřejmě to souvisí s tím, že jim není v jejich rozvoji věnovaná tak velká péče, nicméně v tomto období pro ně začínají být více důležité sociální dovednosti, získávání kamarádů, případně se realizují více v zájmových činnostech než ve škole. Bohužel tyto děti právě v sociálních dovednostech bývají oproti vrstevníkům dost často pozadu a je to opravdu pro ně velmi těžké najít si v kolektivu to své místo, právě i za cenu toho, že na sebe upozorňují ne zcela vhodným způsobem. Umístit dítě do kolektivu pouze stejných dětí v tomto věku je nejenom velmi obtížné z důvodu nedostatku školních zařízení právě pouze pro nadané děti, nicméně dle mého názoru to pro dítě není úplně to pravé. Je určitě velmi důležíté, aby se naučilo fungovat v běžné společnosti a své sociální dovednosti zlepšovalo. Malý třídní kolektiv, který popisujete, je myslím velmi vhodný; důležité je domluvit se s paní učitelkou, jakým způsobem Vašemu synovi zadávat práci tak, aby se nenudil, škola ho stále bavila a zároveň měl možnost učit se spolupracovat s ostatními dětmi a mít možnost ukázat své znalosti. A co je opravdu nejvíce důležité, aby on sám byl spokojený a šťastný. Aby našel alespoň jednoho kamaráda, se kterým si bude mít o čem povídat a ostatní děti byl schopen tolerovat stejně tak, jako by ony měli být schopny tolerovat jeho. Je to hodně o paní učitelce, ale v malém kolektivu soukromé školy bych očekávala, že by dobrá práce učitele v tomto směru měla být samozřejmostí. Nevím, zda a jaké má Váš syn mimoškolní aktivity, ale to je zrovna velmi dobrá příležitost vybrat něco, co ho bude rozvíjet a kde se bude potkávat se stejně laděnými dětmi, i kdyby to měly být děti třeba starší. Rozhodně se nemusíte bát, že potenciál, který Váš syn má, by mohl zaniknout: je třeba pouze zvolit vhodný způsob aktivit, které mu nabízet a které ho budou opravdu zajímat. Kromě již zmiňovaných mimoškolních aktivit jsou to různé soutěže, například Logická olympiáda. Také bych Vám doporučila zvážit účast na některém z našich setkání členů a příznivců Dětské Mensy, kde se dají načerpat další informace a inspirace od odborníků na práci s nadanými dětmi i od rodičů, kteří mají podoné „starosti“. Přeji Vám hodně trpělivosti.

Lucie Měchurová Nahoru na začátek stránky

Dotaz č. 104 (15.11.2016)
Dobrý den,
Potrebovala by som poradiť. Mám syna 5,5 roka. Je dosť bystrý, šikovný na matematiku, zaujíma sa i o fyzikálne pokusy, lepšie vychádza so staršími a dospelými, problém máme v kolektíve jemu seberovných detí. V štátnej školke sa sťažovali učiteľky že sa nezapája a nespolupracuje, keď začala do MŠ chodiť mladšia 3ročná, začali spolu chodiť do montessori. Tam sa znova začali sťažovať učitelky že je nepozorný, vymýšľa, robí „kašparka“. Občas sa u neho vyskytnú i tiky. Neurologička mala vážne podozrenie na Tourettov syndrom a tiky, doporučila psychológa a psychiatra. Ten povedal, že to Tourette nie je, a tiky má prameniace z toho že potrebuje pozornosť a byť „opečovávaný“ ako jeho mladšia handicapovaná sestra. Psychiatrička napísala zas že má nadpriemernú slovnú zásobu a matematické schopnosti a tiky to nie sú len zvačšená nosná mandľa. Možno ľahko hraničné ADHD.
Ja ako matka si mám zas tušenie, že tam možno žiadna hyperaktivita nie je (i manžel bol veľmi živé dieťa), túto „show“ robí v školke preto lebo sa tam nudí. (Doma totiž vydrží keď ho niečo zaujme i hodinu dve v kľude.) Kto z nich má teda pravdu? Budúci rok ide do ZŠ. Potrebujem pomoc pri výbere. Či klasická ZŠ alebo menší kolektív? Na koho sa obrátiť aby som zistila či to upútavanie pozornosti je od nudy alebo preto že tam má nedostatok podnetov ktoré by ho zaujali? Test IQ mu nik nerobil, len má zmysel ho zas testovať keď už bol u 3 odborníkov? Len keby sa aspoň zhodli... S pozdravom, L. M.


Odpověď:

Dobrý den, vyšetření, která uvádíte, byla zaměřena na případná zdravotní rizika. Doporučení, jak jej vzdělávat, aby se v MŠ nenudil a prospíval dle svých dispozic, může ale zrealizovat pouze školské poradenské zařízení, tj. Pedagogicko-psychologická poradna. Jejich práce s dítětem je trochu jíná, rovněž odborné materiály, které používají, jsou odlišné od postupů klinických psychologů. Zároveň by se měli vyjádřit i k rozumovým schopnostem syna a doporučit Vám i školce způsoby jeho dalšího rozvoje, včetně optimálních metod vzdělávání (což není v gesci psychiatra nebo psychologa).

Magdalena Čavojská Nahoru na začátek stránky

Dotaz č. 102 (7.11.2016)
Dobrý den,
mám syna v první třídě. Narodil se v listopadu 2009 a již předminulý rok jsem zvažovala, zda by neměl jít do první třídy s dětmi narozené v tomto roce (již ve dvou letech znal až na x, y všechna písmena abecedy a místo pohádek rád počítal (o znalosti barev ani nemluvím). Po návštěvě přednášky a pohovor se speciálním pedagogem jsem uznala, že posunutím 1 roku nic nezkazím.
Asi to byla chyba. Ve školce se poslední rok velice nudil a každý den jsem musela zodpovídat dotazy, proč musí do školky, že se mu tam vůbec nechce chodit, proč musím chodit do práce a nemohu s ním být doma, atd.
Asi před necelým rokem, pár měsíců před zápisem jsem přemýšlela, že ho „vyzkouším“, zda nezapomněl písmenka. Poslední roky jsme se tím vůbec nezaobírali, tak kdo ví, zda by nezvládl čtení slabik. Předběhl mě sám, když mi začal číst nápisy reklam v televizi. Poté začal sám počítat, a ještě než začal chodit do školy, za mnou sám běhal: „Mami, pět a tři je osm?“ …až posléze násobky velké násobilky, sčítání do 100 atd.
Ač jsem původně vystudovaná učitelka prvního stupně ZŠ, díky svému náročnému zaměstnání (v jiném oboru) a rodinným starostem jsem se mu nevěnovala. Byla to jeho iniciativa. Neustále dotazy, jak co funguje, jsou mnohdy vyčerpávající; je zřejmé, že je technicky zaměřený. Chodí na klavír, který ho velmi zaujal, zvládá vše výborně, nauka není problém, opět… výborné logické myšlení se potvrzuje. Dokonce chodí do šachového kroužku, který ho velice baví. Na svůj věk je velice komunikativní a samostatný. Zajímal se vždy o jakoukoliv domácí práci, vždy chtěl vyzkoušet a naučit se vše sám.
Proč píšu a co potřebuji? Máme opět staro-nový problém: ve škole ho to nebaví, denně se ptá, proč musí. Dokonce se stal jedním ze tří největších raubířů ve třídě, poznámka již po prvních 14 dnech školy. Obrátila jsem se na třídní učitelku. Doporučila mi pořídit mu nějaký další pracovní sešit, aby se nenudil a mohl být tak „zabaven“. Druhý pokus byl pedagogicko-psychologická poradna, ale tam jsem byla zklamaná ještě více. Postup je prý takový, že paní učitelka musí vypracovat pro syna tzv. pedagogický plán, 2 měsíce ho sledovat a pak se uvidí. Když ho doporučí do poradny, budeme další 2 měsíce čekat na termín vyšetření. Nakonec je domluveno s paní učitelkou, že se po 14 dnech sledování budeme domlouvat, co dál.
Na doporučení kamarádky se obracím na Vás. Je možné nechat ho u Vás vyšetřit, nechat případně udělat IQ testy a poradit se s odborníky dříve, než se ukončí první pololetí školy? Netuším, jestli je syn na takové úrovni, aby „přeskočil“ první třídu, ale na druhou stranu se s ním bojím postupovat v látce rychleji (vzhledem k mému vzdělání bych to určitě zvládla), protože co s ním pak bude dělat paní učitelka???
Prosím o radu či doporučení. Vím, že vývoj se může zpomalit, ale ze zkušenosti: dcera studuje na gymnáziu na samé jedničky a vím, že v jeho věku nebyla zdaleka na takovéto úrovni. Děkuji, D.M.


Odpověď:

Dobrý den,
Vaše rozhodnutí – nevyužít pro syna předčasný nástup do školy – vidím jako velmi moudré. Děti nemívají problémy s výukou jako takovou, často se však potýkají se sociálními problémy, protože mezi nimi a dětmi po odkladu může být 2–3letý rozdíl, což se později projeví zejména v  odlišnosti zájmů (okolo 3.–4. třídy) a s tím souvisejích komplikacích ve vztazích třídy.
Plán pedagogické podpory ani individuální vzdělávací plán rovněž sám o sobě problém syna nevyřeší a pokud paní učitelka nebude vědět jak se zvídavému žáčkovi přizpůsobit, žádný papír nikomu z nich nepomůže. Jednou z možností je hledání školy, která Vám bude v rozvoji dítěte partnerem. Druhou možností je využít aktivity domácí podpory (a ve škole to "přežít").
Vzhledem k věku syna doporučuji využít účasti na celostátním setkání členů a příznivců Dětské Mensy, kde rodiče s odborníky sdílejí svoje zkušenosti. Na doma jsou vhodné různé deskové hry podporující paměťové a postřehové dovednosti (krátké hry). Pokud se můžete zapojit časově více, pak i hry strategické nebo logické, které se však hrají déle než 20 min. (některé i několik dní ). Zajímavý je také výukový portál www.proskoly.cz, který je členěn nejen podle předmětů a různých úrovní, ale i zájmových oblastí. Je zde spousta materiálu k rozvoji logického myšlení, a to jak v podobě elektronické (řešení přímo na PC), tak i písemné (pracovní listy ke stažení). Na portálu www.alik.cz je zase velké množství zajímavých fyzikálních a jiných pokusů (videonávody), které si může dítě vyzkoušet přímo doma (některé samo, jiné raději s asistencí rodiče).
V rámci Mensy můžete využít testování IQ. Na hlavním webu Mensy ČR si můžete vybrat místo a termín testování, které Vám budou nejvíce vyhovovat. Výsledek Vám ukáže pásmo, ve kterém se vrozené dispozice nachází. Pro potřeby školy je však nutné kompletní vyšetření v PPP.
Přeji hodně odvahy a trpělivosti.

Magdalena Čavojská Nahoru na začátek stránky

Dotaz č. 50 (2.2.2016)
Dobrý večer,
chtěl bych se zeptat na otázku. Moje devítiletá dcera se ve škole nudí a v poslední době chodí ze školy, že ji to tam nebaví. Na každé vysvědčení má samé jedničky. Nedávno si na internetu zkoušela udělat IQ test - pro děti, a dosáhla výsledku 133 bodů.
Chtěl jsem se tedy zeptat, zda mi můžete poradit nebo mě na někoho (nebo něco) nasměrovat, jak bych ji mohl dál rozvíjet nebo pomoc při dalším jejím vzdělávání.
Několikrát ve škole dostala napomenutí od své paní učitelky třídní, že pracuje moc rychle, a to je prý špatně. Jsme rodina z Prahy a není pro nás problém se někde v Praze (nebo jejím okolí) dostavit a absolvovat s dcerou nějaké vyšetření nebo vstupní pohovory.
Předem děkuji za odpověď. M.S.


Odpověď:

Dobrý den, termíny oficiálního testování Mensy získáte na našich stránkách (testování IQ), kde si můžete vybrat i místo, které je pro Vás nejlépe dostupné (nejbližší termíny). Zároveň doporučuji nahlédnout do seznamu škol spolupracujících s Mensou, které mají zkušenosti s výukou nadaných dětí a jejich zájem a šikovnost vítají.

Pokud chcete, aby výsledky testu vzala na vědomí i škola, je zapotřebí absolvovat kompletní vyšetření v pedagogicko-psychologické poradně. Ta posoudí, zda se jedná o nadání a v jaké oblasti, a doporučí škole, jaké formy a metody práce by měla pro výuku Vašeho dítěte využít. Výuku nadaných dětí dnes upravuje i školská legislativa, takže by Vám škola měla vyjít vstříct. Doporučuji však obrátit se přímo na vedení školy (nejen na p. učitelku), které by mělo vhodné postupy pro Vaší dceru navrhnout a kontrolovat jejich plnění. Paní učitelka je pak musí dodržovat. Je spoustu vyučujících, kteří to již dokáží velmi dobře. 

Magdalena Čavojská Nahoru na začátek stránky

Dotaz č. 36 (18.11.2015)
Dobrý den,
máme 7letého syna, který tento rok nastoupil do 1. třídy (narozen 11. 7. 2008). Syn již od mala vykazoval značnou akceleraci v některých oblastech vývoje (znalost abecedy, početní úkony,dokonalá prostorová představivost, schopnost logického uvažování, abstraktní myšlení).
Po nástupu do školy se však vyskytly problémy. Čtení ovládl během měsíce (je dost možné, že už to uměl předtím, ale nepochlubil se). Ve škole neustále vyrušuje, vydává všelijaké zvuky, schválně vyplnuje špatné výsledky a v neposlední řadě má konflikty se spolužáky. Zatímco ostatní si o přestávkách spolu hrají, on si staví ze stavebnice nebo píše na tabuli příklady pro paní učitelku. Pokusy více ho začlenit do kolektivu skončily emotivním výstupem. Na druhou stranu, Vítkovi spolužáci nechybí. Syn neuznává autority, snaží se prosazovat svoje myšlenky, někdy je schopen jít do extrému.
Po dohodě se školou jsme navštívili pedagogicko-psychologickou poradnu, abychom zjistili, zda nemá nějakou poruchu. Tam nám vícemeně AS a ADHD vyloučili, ale nastínili, že by se mohlo jednat o tzv. mimořádně nadané dítě... podle jejich testu vyšlo IQ na 118, ale paní psycholožka říkala, že o jednoduché ulohy nejevil zájem, řešil pouze ty složitější, některé věci bojkotoval zcela, i když bylo zřejmé, že je zná..... v některých oblastech dosahoval vysoce nadprůměrných znalostí.
Chtěli bychom se tedy zeptat, na koho se máme obrátit, aby hypotézu MND potvrdil, či nám řekl, jak bychom my a škola měli případně postupovat, aby výuka probíhala co nejnormálněji.
Děkujeme. KS


Odpověď:

Dobrý den,

podobné projevy, které popisujete, zažilo mnoho rodičů po nástupu dítěte do školy. Obtíže v přizpůsobení mohou být reakcí na „nenaplnění představ o škole“, zejména, jak uvádíte, jde-li mu vše poměrně snadno. Ještě to asi neumí vyjádřit, ale může cítit, že ho ostatní brzdí, paní učitelka se více věnuje jiným dětem a on nemůže dostat odpovědi na otázky, kdy je potřebuje. Čekání přerostlo v nudu a nuda v projevy, kterými na sebe aspoň nějak upozorní.

Vyšetření v PPP bylo určitě správným krokem, nicméně doporučila bych i testování v rámci Mensy ČR (místa a termíny jsou uvedeny na hlavním webu Mensy ČR), kde můžete probrat situaci i s lidmi, kteří se nadaným dětem věnují více než pracovníci v PPP, a to i z pohledu rodiny, nejen školy. Využít můžete například i víkendové setkání rodin s nadanými dětmi, které Vám umožní poznat synovy dovednosti ve skupině nadaných dětí. Rozhovory s rodiči, kteří mají obdobné zkušenosti, Vás pak mohou lépe motivovat, jakým směrem se při rozvoji nadání vydat. Možná zde najdete někoho z Vašeho okolí, který Vám předá cenné zkušenosti s již „vyšlapanou“ cestou a doporučí vhodnou školu nebo konkrétného odborníka z Vašeho okolí pro spolupráci.

Mgr. Magdalena Čavojská

Magdalena Čavojská Nahoru na začátek stránky

Dotaz č. 2 (16.6.2015)
Dobrý den. Mám tu takový velmi tvrdý oříšek. má jedenáctiletá dcera je velmi, dovoluji si říct, že opravdu velmi chytrá. Paní učitelka ji dává práci navíc, neb by se ve škole nudila, účastní se všelijakých soutěží od matematických až po jazykové. Strašně moc ráda čte, přečte cca 20 knih za jeden měsíc. Ze školy nosí samé jedničky, její nejhorší známka byla pokud vím, trojka. Ovšem, celkem dosti zapomíná. Lucie hodně času tráví u počítače, možná toto je důsledkem zapomínání domácích úkolů, pomůcek a podobně. Teď se však dostanu k jádru věci. Jak už jsem zmiňovala, Lucie ráda čte, baví jí matematika, čeština a cizí jazyky. Nedokáže vám však nic přečíst nahlas - to se pak zadrhává, koktá, přeskakuje řádky i slova. Také se jí někdy stane, že zapomene, co dané slovo znamená. Jednou, když dělala domácí úkol z geometrie, se mě přišla do kuchyně zeptat: „Mamí, co je to obdélník?“ myslela jsem, že si dělá legraci, a tak jsem jen mávla rukou. Lucka se zeptala znovu, a já jí odpověděla, že to snad ví sama (v televizi mi běžela Ulice). Následující den přišla Lucie s poznámkou v žákovské: „Neplní domácí úkoly.“ Také jí dělá problém vypočítat příklad, který je napsaný jiným než obvyklým způsobem (obvyklý způsob: 1+1, 1+2 apod.) Paní učitelky si někdy vymýšlí, že dají třeba číslo sedm, a kolem něj napíší čísla od 1 do 10 pak na ně jednotlivě ukazuje a děti počítají: 7.5, 7.9 atd. - takový příklad Lucie počítá 2 minuty. Je to zvláštní, a já tomu nerozumím. Nedávno se mě Lucie zeptala, jestli by mohla být dyslektik, já odpověděla, že to určitě ne. Jenže mi to začíná vrtat hlavou. Máte s tím nějakou zkušenost? Mohla by být má dcera dyslektik?

Odpověď:

Dobrý den, nadání dcerky si uvědomujete, paní učitelka je vstřícná a ochotná. A to jsou ty nejlepší prostředky, jak celou situaci zvládnout. Ve svém příspěvku jste však sama vypíchla pravděpodobnou příčinu problému, a jako speciální pedagog si troufám říci, že dyslexie to určitě nebude, Jak sama uvádíte, vaší dceři je 11 let. Je v období puberty, která s každým pěkně zamává. Její organismus se mění a musí reagovat na množství podnětů a informací, které se na něj valí. Píšete, že je zvídavá a dobrá čtenářka (až 20 knih měsíčně) přijímá tedy denně velké množství informací, které musí vstřebat, zpracovat a uchovat pro budoucnost. Pravděpodbně však její CNS není ještě natolik zralá, aby toto obrovské množství podnětů přijala a uchovala. Tělo se tak začíná bránit a „upouštět“. U mimořádně nadaných to není nic výjimečného. Musí se naučit přijímané informace selektovat, postatné schovat a nepodstatné zapomenout. A to je pro všechny z nich ta nejtěžší disciplína. Problém s prvotně naučenými vzorci (např. příklady) a nižší schopnost přecházet na jiné může u dívek souviset s určitým perfekcionismem, ale to již spekuluji. Doporučuji Vám obrátit se na kvalitnho dětského neurologa a společně s ním zvážit dočasnou podporu CNS medikací - nelekněte se - pomocí vitamínových preparátů určených na podporu zrání CNS. Rovněž doporučuji vyšetření u dětského klinického psychologa, který s Vámi probere možnou úpravu režimu s ohledem na školní výkony. Přeji Vám šťastnou ruku při výběru odborníků a odvahu vše společně překonat.

Magdalena Čavojská Nahoru na začátek stránky

Dotaz č. 1 (16.6.2015)
Dobrý den, mám syna 6 let, chodí do 1. třídy. Už brzy nám bylo jasné, že bude asi nadanější, nebudu sem dlouze rozepisovat určitě znaky, ale co mne překvapilo v jeho chování v poslední době nejvíce, že čím dál méně respektuje učitele. Pokud se mu nelíbí zadaný úkol - hudebka, výtvarka, prostě nepracuje, do očí řekne že to dělat nebude a nikdo s ním nehne. Ani za cenu trestu, poznámky. Stalo se to už někomu z rodičů podobně „postiženého“ dítěte? Nechci to zaměňovat s nevychovaností, i když to tak vypadá. Má s tím někdo podobné zkušenosti?

Odpověď:

Dobrý den, osobně si myslím, že Váš synek má jasno o informacích, které uspokojují jeho zvídavost a činnostech, kterého ho zaujmou. Ne vždy je však najde i ve školní práci. Jeho negace tak nemusí nutně plynout z odmítání pracovat nebo plnit určitý úkol (či postavit se autoritě učitele), ale z prostého uvědomění si smysluplnosti toho, co dělá, čím se má zabývat, kam má svoji energii věnovat. Pravděpodobně, otázky typu „proč? co s tím? nebo co z toho?“ mu nejsou dostatečně zodpovězeny nebo jsou zdůvodněny argumenty, které mu „zbytečnost práce“ jen potvrdí. Vzhledem k věku netaktizuje, a proto jsou jeho rekace přímé, někdy až nepříjemně. Až bude starší, budete se radovat z toho, že sebou nenechá manipulovat, dnes je zapotřebí vše v klidu probrat s p. učitelkou nebo hledat tu, která projevy nadaného žáka nebere jako osobní útoky, ale jako projev individuality a obohacení své práce. Přeji hodně štěstí, vám všem.

Magdalena Čavojská Nahoru na začátek stránky