Kalendář událostí

První letošní klub byl výjimečný. Málo slov, hodně hraní. Dostali jsme volný prostor pro devadesát minut hry. Hrál si starší s mladším, sourozenci, spolužáci… Čas jsme nevnímali a překvapil nás. Byl ve svém běhu rychlejší než figurky na našich hracích plánech.

Přes tři stovky utkání, výher a proher. Nepočítaně křížků a koleček. Tak vypadal páteční klub. Čtverečkovaný papír vířil vzduchem, radost střídal smutek rychlostí pěti symbolů v jedné řadě.

Úžasné divadlo fyziky svému názvu skutečně nezůstalo nic dlužno. Nejenže nám herci demonstrovali spoustu fyzikálních zákonitostí, ale také nás pobavili mnoha efektivními triky. Největší ovace samozřejmě sklidily kousky s ohněm.

Tento klub by bezesporu mohl patřit mezi naše NEJ, protože se jednalo jednoznačně o návštěvu do NEJvětší dálky. Alespoň co se času týče. Pomyslně jsme se přesunuli minimálně o 65 milionů let zpět v historii naší Země.

Na Velký pátek je volný den a ve škole je zavřeno. To znamená, že bychom se nemohli s Klubem sejít. Proto jsme se sešli o dva pátky dříve, a sice 31. března.

To slovo zní jako zaklínadlo. Jenomže my v klubu jsme spíš na vědu, než na kouzla, takže všechno pěkně honem prohlédnout, vyzkoušet, rozebrat (pokud je to dovoleno) a prostě přijít všemu tak říkajíc na kloub.

Když projíždíte po silnici ze Želešic do Ořechova, míjíte po levé ruce nenápadný zelený pahorek. Málokdo tuší, že se pod tímto pahorkem skrývá bývalá raketová základna protivzdušné obrany našeho státu. My to tušili, a tak jsme si domluvili návštěvu tohoto Army-parku. Za krátkou chvíli (ostatně v klubu je každá chvilka krátká, když se děje spoustu zajímavého) jsme stihli prolézt velitelský kryt, sklad raket i s výbavou a opevněné stanoviště pro bojová vozidla. Ta tam stála v plné parádě, s výzbrojí i výstrojí. Že by se člověk až nedivil, kdyby vozidla okamžitě vyrazila do akce… „A hleďme, jedno vozidlo do akce opravdu vyrazilo.“ Byla to akce, na kterou se nám bude dlouho vzpomínat.

Při tomto setkání jsme navštívili Letohrádek Mitrovských. I když je to nádherná stavba, nebyli jsme tam kvůli architektuře, ale zajímala nás výstava mechanických hraček, která je zde k vidění.

A opět jsme se přesvědčili, že můžeme být na naši rozlohou malou zemi právem hrdí. Co se genetiky týče, hrajeme jak se říká „první světové housle“ s těmi nejvyspělejšími zeměmi světa a v mnohém jsme napřed. Například co se týká vážných nemocí dětí, peníze na léčbu se vždy najdou. A v „přečtení“ lidského genomu patří institut CEITEC mezi ty nejrychlejší. A že je ten lidský genom pořádná hromada informací. 700 terabajtů informací. Člověk prý kdyby vyslovil každou sekundu jedno písmeno z tohoto kódu, a to osm hodin denně, trvalo by mu přečtení padesát let.

Je to opět tady, schůzky „klubáků“ v novém školním roce byly zahájeny.

Ocel, beton, hliník, sklo – to jsou materiály, ze kterých rostou běžně ty nejvyšší budovy světa. Hrášek, párátka, cukr a papír to jsou materiály, z nichž rostly ty nejzajímavější stavby v pátečním klubu.

Pár milionů vláken celulózy a co je s nimi zábavy. Že nevíte o čem je řeč? No přece o papíru, jeho výrobě, rozměrech, využití, druzích, a vůbec vše zajímavé kolem tohoto tak hojně využívaného materiálu.

Herní den s Mensou a Mikulášem byl letos ve znamení klidné atmosféry. V jedné učebně se dešifrovala slova a obrázky s vánoční tématikou. Hned vedle v digitální učebně se na tabletech prověřovaly znalosti zvyků spojených s těmito svátky.

Během úterního Herního dne se mimo jiné, také prodávaly deskové hry. Protože jsme očekávali, že nás to nažhaví na jejich hraní, zvolili jsme je jako náplň pátečního klubu.