Inteligence a osobnost

Jarka Marčeková

Někdy ve společnosti převládá názor, že nadaní jsou tak trochu zvláštní. Že to jsou podivíni, kteří celý den sedí s knížkou v ruce, jsou asociální, depresivní, nemají moc přátel a mezi koníčky patří maximálně tak šachy nebo hraní složitých deskových her a šifrovaček. Je to ale skutečně tak? Souvisí výška IQ s osobností?

Pokud chceme získat opravdu erudovanou odpověď na otázku, zda inteligence nějak souvisí s osobností, musíme se podívat, co říkají odborné výzkumy. Předtím si ale řekněme, o jakých typech inteligence a osobností se budeme bavit.

Cattelova teorie fluidní a krystalické inteligence

Jednou z nejrozšířenějších a mezi odborníky nejuznávanějších teorií inteligence je Catellova teorie fluidní a krystalické inteligence1. Fluidní inteligence patří mezi naše vrozené předpoklady. Je nám tedy dána od narození a vlivem vzdělání se nedá změnit. Její úroveň je proto celý život stejná. Jedná se o schopnost logicky uvažovat, dávat si věci do souvislostí, předpovídat, nacházet řešení apod. Oproti tomu krystalická inteligence zahrnuje naučené znalosti a jejich aplikaci v životě. S věkem, rostoucím vzděláním a přibývajícími znalostmi z nejrůznějších oborů tedy její úroveň během života roste.

Teorií inteligencí je samozřejmě víc, ale protože Mensa testuje právě fluidní inteligenci, zaměřím se v tomto článku právě na Catellovu teorii, tedy na fluidní a krystalickou inteligenci a na jejich souvislost s osobností člověka.

Teorie osobnosti Big Five

Teorií osobností je také mnoho. Ve výzkumech často používaná je teorie Big Five2. Tento teoretický model postupně vyvíjeli výzkumníci od roku 1949 až do roku 1981. Tato teorie u každého člověka rozlišuje 5 různých vlastností – otevřenost novým zkušenostem, svědomitost, extraverzi, přívětivost a neuroticismus. Každou z těchto vlastností si představte jako škálu, kde na jednom a druhém konci jsou opaky dané vlastnosti. Například vlastnost extraverze neměří jen extraverzi, ale zároveň i introverzi. Nebo neuroticismus měří zároveň emoční stabilitu apod.

 

Výzkumy na téma „Inteligence a osobnost“

Když nyní víme, co znamená fluidní a krystalická inteligence a jaké rozlišujeme škály v rámci teorie osobnosti Big Five, můžeme se podívat na výzkumy zabývající se vztahem mezi těmito vlastnostmi.

Výsledky výzkumů si ovšem často protiřečí (to se např. můžeme dočíst v teoretickém úvodu vícero výzkumů3, 4, 5). V jednom výzkumu se dočteme, že osobnost a inteligence souvisí silně, v jiném jen mírně, v dalším nesouvisí vůbec. Někde souvisí jen některé vlastnosti.

Takhle to bohužel ve výzkumech z oblasti psychologie chodí velmi často. Nicméně, alespoň v jedné vlastnosti se zdá, že odborníci našli vysvětlení, proč jednotlivé výzkumy docházely k odlišným výsledkům. Řeč je o otevřenosti vůči novým zkušenostem. Zdá se, že u této vlastnosti záleží na tom, zda se bavíme o fluidní nebo krystalické inteligenci. Vícero výzkumů totiž potvrdilo, že otevřenost vůči zkušenostem souvisí poměrně silně s krystalickou inteligencí, ale s fluidní jen mírně6, 7. Když se nad tím zamyslíme, dává to smysl. Čím je totiž člověk otevřenější novým zkušenostem, tím je pravděpodobnější, že se bude více vzdělávat a nasbírá víc znalostí – a naopak, čím více se toho dozví o světě a lidech, tím méně konzervativní bude.

Recenze a metaanalýzy odborných článků

V tomto bodě je také dobré podívat se, co říkají recenze (reviews) a metaanalýzy (meta-analyses) odborných článků. Když se totiž za desítky let výzkumů nasbírá hodně výzkumů na jedno a to samé téma, vědci mají k dispozici opravdu velké množství dat. Z těchto dat se pak dělají souhrnné výsledky, tzv. recenze nebo metaanalýzy, a závěry takových studií jsou pak mnohem spolehlivější.

Metaanalýzy, které se zaměřily na vztah mezi inteligencí a osobností, opět potvrdily, že otevřenost vůči zkušenosti je jedinou vlastností, kterou můžeme u osob s vyšší inteligencí zřetelně najít7, 8. Jedna metaanalýza7 našla i negativní souvislost s neuroticismem (naznačující, že vysoká inteligence se pojí s emoční stabilitou), ale tato souvislost byla statisticky tak nízká, že ji téměř nelze brát v potaz.

Co si tedy z výzkumů vzít?

Osobnost je nesmírně komplexní záležitost a podle výzkumů se dá potvrdit jen to, že otevřenost vůči novým zkušenostem souvisí mírně s fluidní a o něco více s krystalickou inteligencí. Ostatní osobnostní rysy s inteligencí souvisejí jen velmi volně. Mezi odborníky tedy nepanuje shoda, jak nadaný člověk (ať už dospělý nebo dítě) „vypadá“.

Ano, děti s nadáním můžou mít specifické vzdělávací potřeby, může se jich týkat dvojí výjimečnost, a dokážou výborně využít školní nebo psychologickou podporu, která se k nim dostane. A budoucí výzkumy třeba odhalí víc nuancí o prolínaní osobnosti a inteligence. Nicméně dle současných výzkumů to vypadá, že v základních rysech se nadaní lidé nedají osobnostně zaškatulkovat, nemají automaticky žádnou osobnostní patologii a jako děti nejsou automaticky problémovější než méně nadané děti.

Závěrem už jen dodám, že učitelům i rodičům všech dětí držím palce a přeji vám hodně štěstí v jejich dalším vedení :)

 

Zdroje

  1. Cattell, R. B. (1963). Theory of fluid and crystallized intelligence: A critical experiment. Journal of Educational Psychology, 54, 1–22.
  2. McCrae, R. R., & Costa, P. T. (1987). Validation of the five-factor model of personality across instruments and observers. Journal of personality and social psychology, 52(1), 81.
  3. Ziegler, M., Danay, E., Heene, M., Asendorpf, J., & Bühner, M. (2012). Openness, fluid intelligence, and crystallized intelligence: Toward an integrative model. Journal of Research in Personality, 46(2), 173-183.
  4. Ziegler, M., Knogler, M., & Bühner, M. (2009). Conscientiousness, achievement striving, and intelligence as performance predictors in a sample of German psychology students: Always a linear relationship?. Learning and Individual Differences, 19(2), 288-292.
  5. Hofstee, W. K. (2012). Intelligence and Personality:: Do They Mix?. In Intelligence and personality (pp. 43-60). Psychology Press.
  6. Ashton, M. C., Lee, K., Vernon, P. A., & Jang, K. L. (2000). Fluid intelligence, crystallized intelligence, and the openness/intellect factor. Journal of Research in Personality, 34(2), 198-207.
  7. Anglim, J., Dunlop, P. D., Wee, S., Horwood, S., Wood, J. K., & Marty, A. (2022). Personality and intelligence: A meta-analysis. Psychological Bulletin, 148(5-6), 301.
  8. Ogurlu, U., & Özbey, A. (2022). Personality differences in gifted versus non-gifted individuals: A three-level meta-analysis. High Ability Studies, 33(2), 227-251.

31.3.2024


Zpět