Výuka hudby v raném věku podporuje rozvoj mozku

Tisková zpráva Concordia University (přeložila Jitka Nováková)

Pokud jste začali hrát v první třídě na klavír nebo jste už dokonce v mateřské škole hráli na flétnu, poděkujte svým rodičům a učitelům. Tyto hodiny, kterých jste se obávali – nebo je milovali – pomáhaly rozvíjet váš mozek. Čím dříve jste začali s hudební průpravou, tím silnější jsou spojení ve vašem mozku.


Studie zveřejněná minulý měsíc v Journal of Neuroscience (1) svědčí o tom, že hudební průprava před dosažením sedmi let věku má významný vliv na rozvoj mozku. Lidé, kteří začnou seznamovat s hudbou v raném věku, mají podle této studie silnější spojení mezi motorickými oblastmi – těmi částmi mozku, které člověku pomáhají plánovat a provádět pohyby.

Vědci z Montrealu zjistili, že hudební výchova do sedmi let věku vytvoří silnější spoje v mozku.

Výzkum prováděli studenti v laboratoři Virginie Penhuneové, profesorky psychologie na University Concordia, ve spolupráci s prof. Robertem J. Zatorrem z Montreal Neurological Institute and Hospital při McGill University.

Studie podává přesvědčivý důkaz o tom, že věk mezi šesti a osmi lety je „citlivým obdobím“, kdy hudební průprava částečně ovlivňuje normální vývoj mozku; výsledkem jsou dlouhotrvající změny v motorických dovednostech člověka i ve struktuře jeho mozku. „Když se učíme hrát na hudební nástroj, vyžaduje to koordinaci mezi rukama a zrakovými nebo sluchovými podněty,“ vysvětlila prof. Penhuneová. „Hraní na hudební nástroj před dosažením sedmi let věku pravděpodobně podporuje normální dozrávání spojení mezi motorickými a senzorickými oblastmi mozku a vytváří struktury, na kterých můžeme stavět další trénink.“

hudební výchova do sedmi let věku vytvoří silnější spoje v mozku (foto: Wikimedia Commons)S pomocí doktorandů Christophera J. Steeleho a Jennifer A. Baileyové, kteří byli spoluautory studie, prof. Penhuneová a prof. Zatorre zadávali 36 dospělým hudebníkům úkoly, které vyžadovaly nehudební pohybové dovednosti, a zároveň zkoumali činnost jejich mozku. Polovina z těchto hudebníků začala s hudební průpravou před dosažením sedmi let věku, zatímco druhá polovina začala v pozdějším věku; dosažený počet let hudebního vzdělání i praktických zkušeností byl u obou skupin stejný. Tyto dvě skupiny byly posléze srovnávány s jedinci, kteří měli jen omezené (nebo neměli vůbec žádné) hudební vzdělání.

Při porovnání motorických dovedností obou skupin bylo zjištěno, že lidé, kteří začali s hudební východou před dosažením sedmi let věku, vykazovali přesnější rytmus, a to již po dvou dnech nácviku. Při vzájemném porovnání struktury mozku se ukázalo, že lidé, kteří byli k hudbě vedeni v raném věku, měli zvětšenou bílou hmotu v corpus callosum (svazku nervových vláken, který spojuje pravou a levou motorickou oblast mozku). Důležitým poznatkem bylo, že čím dříve člověk s hudební výchovou začal, tím silnější bylo toto propojení.

Porovnání struktury mozku kupodivu neprokázalo žádný rozdíl mezi „nehudebníky“ a těmi, kdo s hudební průpravou začali po dosažení sedmi let věku; to by znamenalo, že uvažovaný rozvoj mozku probíhá buď v raném věku, nebo vůbec ne. Vzhledem k tomu, že v rámci studie byli lidé testováni na úkolech vyžadujících nehudební pohybové dovednosti, lze usuzovat, že hudební výchova v raném věku má větší přínos než jen schopnost hrát na hudební nástroj.

„Naše studie ukázala, že hudební průprava je efektivnější v raném věku, protože některé aspekty anatomie mozku jsou v tomto období citlivější vůči změnám,“ uvedl prof. Zatorre, který se mj. podílí na řízení International Laboratory for Brain Music and Sound Research.

Prof. Penhuneová, která je i členkou Centre for Research in Human Development, ale upozornila: „Musíme si uvědomit, že naše studie prokázala pouze následující fakt: lidé, kteří začali s hudební průpravou v raném věku, mají některé specifické dovednosti a ve struktuře jejich mozku se vyskytují určité rozdíly, které s ranou výukou hudby souvisejí. Kvůli tomu se však nemusejí nutně stát lepšími hudebníky. Hudební produkce nespočívá jen v dovednostech, ale zahrnuje i komunikaci, nadšení, styl a mnoho dalších věcí, které nelze změřit. Začneme-li tedy u dětí s výukou hudby v raném věku, možná jim to pomůže lépe vyjádřit jejich nadáni, ale zřejmě to z nich neudělá hudební génie.“

Reference

  1. Steele, C. J., Bailey, J. A., Zatorre, R. J., Penhune, V. B.: Early musical training and white-matter plasticity in the corpus callosum: evidence for a sensitive period. The Journal of Neuroscience 2013 Jan 16; 33(3):1282-90. doi: 10.1523/JNEUROSCI.3578-12.2013.

Zdroj

Související odkazy

14.2.2014

Klíčová slova: hudební výchova, předškolní vzdělávání, vývoj mozku


Zpět